Dodanění starých závazků

Verze pro tiskSend by email

V souvislosti se sestavováním daňového přiznání a úhradou daně z příjmů je potřeba věnovat pozornost struktuře závazků. Velmi důležitou oblastí jsou pak závazky po době splatnosti, které mohou v určitých případech zvyšovat základ daně, a proto se jimi budeme zabývat v následujících řádcích.Zákon o daních z příjmů počínaje 1. 1. 2015 říká, že se základ daně zvyšuje o výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. Obdobnou povinnost mají i subjekty, které nevedou účetnictví.

I přes to, že zpětné dodanění nesplacených závazků může působit absurdně, jistou logiku má. Pokud by tento institut uplatňován nebyl, získal by dlužník u nehrazeného závazku hned trojí výhodu. Za prvé by od prodávajícího získal ze svého pohledu bezúplatně zboží/službu. Za druhé by mu zůstaly k dispozici finanční prostředky, které na koupi tohoto zboží/služby nemusel vynaložit. A za třetí by mu takto vzniklý závazek snížil základ daně a tím i výslednou daň z příjmů. Naproti tomu účinky vůči věřiteli by byly negativní a opačné.

Dodanění závazků po splatnosti si tak klade za cíl alespoň eliminovat uplatnění závazku pro snížení základu daně v minulosti. Existuje však celá řada výjimek, kdy dodanění závazků není nutné. Dodanění závazků se nevztahuje na dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu. Podmínky pro tzv. úpadek dlužníka stanovené insolvenčním zákonem musí být naplněny nejpozději do konce příslušného zdaňovacího období. U ostatních poplatníků se dodanění nevztahuje na závazky z titulu cenných papírů a investičních nástrojů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, úvěrů, zápůjček, záloh, smluvních pokut atd. Výjimka se však týká pouze jistin úvěrů, nikoliv závazků vzniklých z titulu úroků. Dále se ustanovení o dodanění nevztahuje na závazky, které nebyly uplatněny jako náklad na dosažení a udržení zdanitelných příjmů. Dále jsou vyňaty závazky, o kterých je vedeno rozhodčí, soudní či správní řízení. Tato výjimka je podmíněna řádnou účastí dlužníka při řízení a včasnými úkony, které daný soud požaduje. Za závazky se nepovažují dohadné položky pasivní a rezervy.

V případě uhrazení závazku je možné základ daně opět o danou částku snížit. Dodanění závazků po splatnosti tak má být pouze dočasným daňovým opatřením a trestem pro dlouhodobé dlužníky.

Tomáš Krůl