Zjednodušení daňového systému - utopie, nebo pomalu se rodící realita?

Verze pro tiskSend by email

Česká vláda připravuje vcelku revoluční novinku v oblasti daňového systému. Základ pro daň z příjmu fyzických osob by měl být sjednocen s vyměřovacími základy pro sociální a zdravotní pojištění. Odvody daně i pojistného by pak směřovaly pouze na jedno inkasní místo.

 Ministerstvo financí si tak od projektu slibuje výrazné zjednodušení daňových propočtů. Lidé by nemuseli vyplňovat 3 formuláře jako doposud (daňové přiznání a přehledy pro sociální a zdravotní pojištění), postačilo by jedno přiznání a veškeré odvody by se platily na jeden účet.


Celá myšlenka je ale zatím pouze ve stádiu zrodu. Momentálně existují vedle sebe tři systémy odvodů, které se liší v řadě zásadních věcí, ať už co do okruhu osob, které jsou povinny odvody platit, nebo v definici základů, z nichž se odvody počítají. Tyto základní stavební kameny všech tří systémů by měly být harmonizovány. Dopady na příjmy daňových poplatníků by měly být minimální.

Mezi další pozitivní efekty této koncepce patří sjednocení termínů pro placení odvodů a zefektivnění komunikace s úředníky, místo tří kontrol by chodila kontrola jediná. Dlužno dodat, že ani stát na tom neprodělá - státní rozpočet zásadně ušetří na administrativních nákladech a kontroly daňových poplatníků (a tím i výběr daní i ostatních odvodů) by mohly být výrazně efektivnější.

Nejde ovšem o žádnou novinku, zjednodušení daňového systému je evergreenem v politických programech všech velkých stran, liší se pouze v konkrétních představách. A přestože odbory už dlouhodobě volají po vyšším daňovém zatížení podnikatelů, kteří ve srovnání se zaměstnanci ze svých příjmů odvádějí na pojistném do státního rozpočtu o mnoho méně, velké strany jsou proti (překvapivě včetně ČSSD). U živnostníků jsou totiž nižší odvody pojistného vyváženy řadou jiných faktorů (pojistné si nemohou odečíst od základu daně, což zvyšuje jejich daňové zatížení, obvykle jim vzniká nárok na nižší důchod než zaměstnancům, nemluvě o nemocenských dávkách, které jsou buď nesrovnatelně nízké, nebo v určitých situacích žádné). Zaměstnanci jsou ze strany zaměstnavatelů pod jistými ochrannými křídly (např. odstupné v případě výpovědi), podnikatelé nejen že si musí zajistit práci jako takovou, ale v případě krachu jsou okamžitě bez příjmů.

Stejně tak z pohledu všech velkých stran zatím nepřichází v úvahu snižování tzv. výdajových paušálů. Vzácná shoda bohužel nepanuje ohledně sazeb daní z příjmů, čím víc nalevo, tím větší tlak na zvyšování sazeb, a to především u lidí s vyššími příjmy.

Sjednocení odvodů není jediným zjednodušením systému. Další usnadnění se týká i začínajících živnostníků. Měli by se dočkat toho, že by jim bylo odloženo placení sociálního a zdravotního pojištění z prvního roku podnikání až na rok následující. Momentálně když začnete podnikat, musíte od samého počátku platit minimální zálohy na pojistné, což může řadu lidí odradit.

Můžeme se tedy nechat zlákat myšlenkou, že už nebudeme chodit na finanční úřad, pak na správu sociálního zabezpečení a nakonec na zdravotní pojišťovnu, ale že budeme mít jediného privátního správce, který bude zabezpečovat veškerou naši agendu týkající se správy a platby daní, cel, sociálního a zdravotního pojištění? Nemohu si pomoct, ale i s velkou dávkou fantazie a s maximálně přimhouřenýma očima mi to zní jako utopie...

Autor:
Ing. Lubomír Pompl, daňový poradce, Schaffer & Partner, www.schaffer-partner.cz