Kde začíná daň ze závislé činnosti?

Verze pro tiskSend by email
Nemalá část podnikatelů se snaží omezit náklady tím způsobem, že zaměstnává takzvaně „na živnosťák". Domnívá se, že tím „zmizí" jejich povinnost odvádět daň ze závislé činnosti. O to nemilejší mohou být závěry kontrol finančního úřadu, které následně daň včetně penále doměří. Tyto prohřešky podnikatelů jdou často ruku v ruce s porušením pracovněprávních předpisů či trestního zákoníku. Z tohoto důvodu je pro podnikatele zásadní určit, které osoby pro něj vykonávají závislou a které nezávislou činnost.

Představme si podnikatele – autoopravnu, která zajišťuje opravy osobních automobilů jak soukromníkům, tak firmám. Pro tuto autoopravnu pracují dvě osoby.

Osoba A dochází do autoopravny od pondělí do pátku vždy mezi sedmou ranní a půl čtvrtou odpolední, mezi půl dvanáctou a dvanáctou má přestávku na oběd, čtyři týdny v roce čerpá dovolenou. Pracuje pouze v provozovně, kde opravuje automobily, které byly do autoopravny dovezeny. Má pevně sjednanou mzdu nezávisle na počtu opravených aut. V tomto případě není pochyb, že se jedná o činnost závislou a podnikatel je tedy povinen za osobu A odvádět daň ze závislé činnosti, ať je povaha smlouvy mezi nimi jakákoliv.

V té samé autoopravně pracuje osoba B, jejíž činnost není tak pevně vázáná na provozovnu jako činnost osoby A. Úkoly B jsou různorodé: komunikuje s potenciálními zákazníky, především taxikářskými společnostmi, s cílem uzavřít s nimi smlouvy o dlouhodobé spolupráci. Které společnosti osloví, závisí na jejím posouzení. Dále kontroluje výkazy o opravách, provádí některé složitější opravy společně s A. a připravuje podklady pro účetní. Stejně jako A pracuje 45 hodin týdně, zpravidla od sedmi do půl čtvrté. Její odměna se odvíjí od počtu nově uzavřených smluv a také zisku provozovny v daném měsíci.

Situace u osoby B je složitější, protože se v její činnosti mísí znaky jak závislé tak nezávislé činnosti. Samozřejmě, že v případě, kdy by osoba B měla uzavřenou pracovní smlouvu, stala by se poplatníkem daně ze závislé činnosti, kterou by za ni odváděl zaměstnavatel. Avšak v případě uzavření jiné než pracovní smlouvy, která se tváří jako smlouva mezi dvěma podnikateli, by pouze podle výše uvedených charakteristik nebylo možné jednoznačně určit, o jakou činnost se jedná. Na přetřes by přišly otázky týkající se smluvní svobody či výhodnosti smlouvy pro slabší smluvní stranu.

Je tedy zřejmé, že počátek a konec daně ze závislé činnosti je velmi mlhavý a často bude záležet na individuálním posouzení finančního úřadu, jak zhodnotí ten či onen případ. Proto můžeme podnikatelům pouze doporučit, aby se obdobným sporným situacím snažili předcházet. Toho mohou nejlépe dosáhnout podrobnou analýzou vztahů se smluvními partnery (zaměstnanci i jinými osobami vykonávajícími pro ně činnost) a následnou vhodnou úpravou smluv s nimi. Naše advokátní kancelář má s touto problematikou dlouholeté zkušenosti jak z daňového, tak z právního hlediska, a velmi ráda Vás podpoří při hledání vhodného řešení.