Plánovaná novela zákoníku práce

Verze pro tiskSend by email

Od roku 2017 by mělo dojít k zásadním změnám v zákoníku práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí jako předkladatel novely počítá se zavedením některých zcela nových institutů a s řadou důležitých změn.

Cílem novely má být větší flexibilita pracovněprávních vztahů, posílení ochrany zaměstnance a také snížení administrativní náročnosti pro zaměstnavatele, a to v souvislosti s požadavky praxe a s vývojem judikatury.

Nejvýznamnější změny by se měly promítnout do úpravy výpočtu dovolené, kdy se má zcela opustit výpočet dovolené za odpracované dny a mělo by se přejít k výpočtu dovolené za týdenní odpracovanou dobu, úprava hromadného propouštění se má novelou uvést do souladu s judikaturou soudního dvora evropské unie, mění se také úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr za účelem garance doby odpočinku, evidence odpracované doby, práva na dovolenou přímo ze zákona či ochrana odměny za takové práce (na odměnu z dohody se bude vztahovat zvýšená ochrana prostřednictvím zaručené mzdy).

Pro posílení možnosti propojení rodinného a pracovního života se zpřesňují podmínky výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, tzv. homeworking. Novela má pro Homeworking umožnit dohodu o rozvržení pracovní doby samotným zaměstnancem, s čímž je zároveň spojena nemožnost uplatnit některé osobní překážky v práci, náhrady mzdy nebo platu. Pro zaměstnavatele je nová úprava spojena s povinností hradit náklady spojené s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce s tím, že je možné tyto náklady paušalizovat. Protože v případě práce z domova může mít zaměstnanec pocit izolace, ukládá novela zaměstnavateli přijmout opatření, která této izolaci zabrání, například setkávat se na pracovišti se svými kolegy (pokud o to bude mít zaměstnanec zájem).

Novela dále zavádí novou zvláštní kategorii zaměstnanců, která v zákoníku práce dosud chyběla, a to kategorii vrcholových řídících zaměstnanců, kterými mají být vedoucí zaměstnanci v přímé řídící působnosti statutárního orgánu, jde-li o právnickou osobu, a zaměstnavatele, jde-li o fyzickou osobu anebo takto vymezeným vedoucím zaměstnancům přímo podřízení vedoucí zaměstnanci, kteří jsou  odměňováni smluvní mzdou tak, že jim měsíčně je vypláceno nejméně 75.000 Kč. Novela by měla těmto zaměstnancům zavést odchylky od obecné úpravy týkající se pracovní doby a doby odpočinku, odměňování a překážek v práci. Na vrcholové řídící zaměstnance by se nevztahovala ani obecná ustanovení týkající se definice práce přesčas, určení délky stanovené týdenní pracovní doby, maximální délky směny, rozsahu práce přesčas a evidence odpracované práce přesčas. Při odměňování vrcholových řídících pracovníků, se navrhuje neaplikovat ustanovení o mzdě nebo náhradním volnu za práci přesčas, mzdě za noční práci, ani mzdě za práci v sobotu a v neděli.

Novela by měla také upravit otázky doručování. Nově se stanovuje odpovědnost zaměstnance písemně oznámit aktuální adresu, na níž chce, aby mu zaměstnavatel doručoval prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Jednou z dalších úprav v doručování je, že, pokud zaměstnanec znemožní doručení písemnosti tím, že ji odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, bude zaměstnanec doručovatelem o následcích svého konání poučen, ovšem nebude již nadále nutné provádět o tomto poučení písemný záznam, jako tomu bylo dosud. Tím dojde k zjednodušení daného procesu oproti současnému stavu, kdy provedení písemného záznamu o poučení znemožňovalo úspěšné doručení písemnosti zaměstnanci.

Závěrem zmiňme okrajově další novinky, které jsou součástí navrhované úpravy, např. povinnost zaměstnavatelů týkající se ochrany zaměstnanců před stresem a násilím na pracovišti.

Návrh této rozsáhlé novely musí však ještě projít legislativním procesem a některé instituty tak mohou být ještě pozměněny.