Pracovní poměr na dobu (ne)určitou - automatické prodloužení

Verze pro tiskSend by email

Ústavní soud vyhlásil koncem září 2016 nález týkající se ochrany zaměstnance při řetězení pracovních poměrů na dobu určitou.

Ve zmíněném nálezu dospěl k závěru, že pokud byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán v rozporu se zákoníkem práce a zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně oznámí zaměstnavatelovi svoji vůli pokračovat v pracovním poměru, nemusí již podávat speciální žalobu ve lhůtě dvou měsíců, přesto v konkrétním případě automaticky vzniká pracovní poměr na dobu neurčitou. Pracovní poměr se tedy tímto krokem automaticky prodlouží na dobu neurčitou, což pro zaměstnavatele představuje v případě nevhodného sjednání pracovního poměru na dobu určitou velké riziko – v konečném důsledku může totiž tento krok vést až k žalobě na neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze strany takového zaměstnance. 

Tímto nálezem Ústavní soud navázal na svoji předchozí judikaturu, a to zejména na nález sp. zn. II. ÚS 3323/14. V něm uvedl, že by nebylo v souladu se zásadami chránícími zaměstnance, pokud by zaměstnanec musel nejen písemně oznámit zaměstnavateli svoji vůli pokračovat v pracovním poměru, ale musel nadto iniciovat i soudní řízení umožňující mu dosažení stejných účinků.

Celý text nálezu sp. zn. III. ÚS 2703/15 je dostupný zde.