Formální přísnost směnky

Verze pro tiskSend by email

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 4535/2014 ze dne 24.2.2016

Nevyšší soud se ve svém rozhodnutím zabýval formálními náležitostmi směnky, které musí obsahovat, aby za směnku mohla být vůbec považována.

V souladu s ustanovením § 75 směnečného zákona vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.

Směnka je považována za dokonalý cenný papír, což znamená, že práva a povinnosti ze směnečných vztahů jsou definována právě a jen směnečnou listinou a zápisy na ní uvedenými. Formální přísnost směnky se projevuje v tom, že směnečná listina musí být jako směnka označena.

V dané případě Nejvyšší soud řešil, zda je platná taková směnka, která namísto slova „směnka“ v textu listiny obsahuje označení „blankosměnka“, tj. směnka s úmyslně nevyplněnými údaji.

Nejvyšší soud uzavřel, že „použití slova „blankosměnka“ v textu listiny je sice nevhodné, nicméně nemá za následek neplatnost směnky z důvodu absence náležitosti vyžadované ustanovením směnečného zákona“.