Od 30. září 2017 platí nová právní úprava týkající se předběžného opatření, která si klade za cíl zejména zamezit zneužívání tohoto institutu a implementovat závěry rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva.
Podle dosavadní právní úpravy musel navrhovatel v případě podání návrhu na nařízení předběžného složit jistotu ve výši 10.000 Kč, resp. 50.000,- Kč v případě sporu mezi podnikateli vyplývající z jejich podnikatelské činnosti. Soud mohl jistotu vzhledem k okolnostem a hrozící škodě také přiměřeně zvýšit. V praxi však nezřídka docházelo k tomu, že takové návrhy byly podávány opakovaně bezdůvodně či pouze účelově.
Za účelem předejití takového zneužívání je nově soudu výslovně umožněno, aby navrhovateli uložil přiměřený doplatek jistoty také v případě, kdy navrhovatel ve věci týchž účastníků podává opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, na základě kterého z obdobných důvodů požaduje stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů mezi účastníky. Horní hranice doplatku není přitom zákonem limitována a určení její výše tak náleží výhradně do uvážení soudu.
Další změnou je zavedení opravného prostředku proti předběžným opatřením, která pozbyla účinků nebo byla zrušena, jehož absenci vytýkal České republice Evropský soud pro lidská práva. Nezákonnost předběžného opatření soud jen potvrdí, v případě nezákonnosti pak bude možné uplatnit odpovědnost navrhovatele za škodu. Navíc v případě, že nebude možné domoci se této odpovědnosti k náhradě škody po navrhovateli, bude možné uplatnit odpovědnost státu za nezákonné předběžné opatření. Tím se tedy nejspíše sníží počet soudem nařízených předběžných opatření, resp. bude ze strany soudů docházek k podrobnějšímu přezkumu.
