Podnikatel nahrál svůj hovor s potenciálním obchodním partnerem, aby mohl prokázat uzavření smlouvy po telefonu. Protistrana byla přitom na začátku upozorněna, že hovor bude monitorován. Když se však chtěl s pomocí pořízeného záznamu domoci svých práv z uzavřené smlouvy, musel se ho zastat až Ústavní soud.
Zmíněným podnikatelem je společnost, která se u soudu domáhala na protistraně (rovněž obchodní společnosti) zaplacení smluvní odměny ve výši 6.038,- Kč. Jako klíčový důkaz přitom předložila záznam z telefonního hovoru, čímž chtěla prokázat uzavření smlouvy po telefonu. Soud však odmítl k tomuto důkazu přihlédnout a žalobu zamítl s odůvodněním, že souhlas s monitoringem prý nezahrnuje souhlas s pořízením záznamu z hovoru, záznamem tedy mělo být podstatně zasaženo do práv volajícího. Proti tomuto rozsudku se žalobce bránil, a nakonec podal až ústavní stížnost.
Ústavní soud se žalobce zastal a zopakoval, že důkaz záznamem hovoru fyzické osoby není sám o sobě nepřípustný, je třeba jej ovšem posuzovat s ohledem na právo na soukromí a na nedotknutelnost osoby, která se hovoru účastní. Nelze například nahrávat rozhovor v případě výslovného nesouhlasu druhé strany. Ústavní soud zaujal stanovisko, že ze souhlasu s „pouhým“ monitorováním hovoru nelze dovozovat, že by nebylo možné využít záznam v budoucnu pro účely prokázání existence po telefonu uzavřené smlouvy. Navíc je v tomto případě třeba dát přednost právu na soudní ochranu žalující společnosti proti právu na ochranu soukromí. Hovor byl totiž veden mezi dvěma podnikatelskými subjekty (pročež nemělo jít o projev soukromé povahy) a druhá strana o monitoringu věděla. Podle Ústavního soudu tu tak nelze uvažovat o tom, že důkaz o telefonicky sjednané smlouvě měl být zneužit k jiným účelům.
Nad rámec řečeného podotýkáme, že ačkoli se zmíněný judikát jeví jako dobrá zpráva pro subjekty, které běžně sjednávají smlouvy po telefonu, je třeba brát v potaz i další regulaci, která je v této oblasti důležitá. Jedná se zejména o závazná pravidla zpracování osobních údajů (i ve světle nového nařízení GDPR) nebo pravidla přímého marketingu (pozor na chystané nařízení ePrivacy).
