Nedávno uzavřený koordinační výbor, který se zabýval otázkou daňové uznatelnosti nákladů vzniklých z titulu úpravy či vyrovnání nároku na odpočet daně z přidané hodnoty u nedoložených mank a škod, nepřinesl bohužel příznivé závěry.
Během loňského roku došlo k novelizaci zákona o DPH, ve které mimo jiné zákon stanoví povinnost plátci DPH snížit původně uplatněný nárok na odpočet v případě nedoložených ztrát, odcizení nebo zničení u dlouhodobého majetku.
V případě, kdy je DPH z této úpravy či vyrovnání v souladu se zákonem o účetnictví účtováno do nákladů, nelze toto DPH dle závěrů KOOV považovat za daňově uznatelný náklad společnosti. Pokud vzniklá škoda či manko je daňově neuznatelným nákladem, je nutné stejně pohlížet na související DPH. Daňová uznatelnost DPH se tak odvíjí od daňové uznatelnosti souvisejícího plnění.
Dle zákona o dani z příjmů může poplatník do sice základu daně zahnout ostatní daně, čímž se rozumí například i daň z přidané hodnoty. Toto se vztahuje ale pouze na případy, kdy DPH nemůže plátce uplatnit jako odpočet daně podle ZDPH, tj. kdy při přijetí zdanitelného plnění nejsou splněny zákonné podmínky pro jeho uplatnění (např. při použití plnění pro účely osvobozené od daně bez nároku na odpočet).
