Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost

Verze pro tisk

Dle daňového řádu má osoba spravující pozůstalost (dále jen “správce”) povinnost podat daňové přiznání do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele za období, které končí dnem smrti zůstavitele. V tomto přiznání může správce uplatnit veškeré slevy (např. základní sleva na poplatníka), náklady a daňové zvýhodnění, na které měl zůstavitel nárok.

V případě, že řízení o pozůstalosti nebylo ukončeno v tom samém roce, musí správce podávat i další tzv. „mezitímní“ daňové přiznání, a to tak, aby bylo vždy pokryto celé zdaňovací období. Tedy pokud zůstavitel zemřel v červnu, musí správce podat daňové přiznání předcházející červnu a také „mezitímní“ přiznání od června do konce roku. U tohoto daňového přiznání však není možno postupovat stejně jako u výše zmíněného přiznání. Od roku 2018 došlo ke změně položek, které správce nemůže v tomto daňovém přiznání uplatnit. Nově není možné v tomto daňovém přiznání uplatnit:

- nezdanitelnou část základu daně,

- slevu na dani, s výjimkou slevy na zaměstnance se zdravotním postižením,

- daňové zvýhodnění.

Po ukončení řízení o pozůstalosti má správce pro podání řádného daňového přiznání lhůtu 30 dnů. Také v tomto přiznání je možné upravit základ daně v souladu s podmínkami v zákoně o daních z příjmu.