Za současně právní úpravy platí (na rozdíl o právní úpravy v jiných evropských zemích), že pokud je v řízení před soudem předložen zfalšovaný důkaz, nejedná o trestný čin (trestná je pouze křivá svědecká výpověď). V praxi se pak často stává, že ačkoliv je účastník před zahájením sporu přesvědčen o tom, že je jednoznačně v právu a že spor musí vyhrát, v řízení před soudem je pak nemile překvapen, když protistrana najde dokumenty s nečekaným obsahem: Žalobce prý svůj dluh žalovanému odpustil, v plném rozsahu uznal reklamaci žalovaného, nebo dokonce prý podepsal a nezaplatil směnku na vysokou částku...
Na tyto situace reaguje návrh zákona, který nyní míří do Senátu a dle kterého takové jednání bude trestné. Objevují se však hlasy, že se jedná o příliš radikální řešení. Je namítáno, že doposud to byl soud, kdo měl za úkol posoudit, zda je určitá listina pravá či nikoliv – nyní pravost listin bude moci „prověřovat“ i policie a bude tak možné řízení protahovat podáváním trestních oznámení. Po dobu, kdy pravost listiny bude zkoumat policie, pak soudní řízení logicky nepoběží.
Je tak jasné, že zejména vedení civilních sporů se po této novele stane bezpochyby o stupeň komplikovanější a v určitém smyslu i rizikovější, když účastníkovi bude nyní při předkládání důkazu hrozit i trest odnětí svobody.
