Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 27 Cdo 844/2018, ze dne 18. 9. 2019 zabýval situací, kdy jednatel společnosti po jmenování druhého jednatele tomuto zcela přenechal řízení této společnosti, aniž by současně nastavil kontrolní mechanismy a neprováděl žádnou kontrolu toho, jak je společnost tímto druhým jednatelem spravována a řízena. Ten pak vybíral z účtu společnosti peněžní prostředky a tyto používal pro svoji potřebu.
Už tím, že svojí funkci zastával pouze formálně a plnění povinností statutárního orgánu bez dalšího přenechal druhému jednateli (a tohoto nijak nekontroloval), porušil svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Soud proto oběma jednatelům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně insolvenčnímu správci předmětné společnosti částku 2.878.361 Kč s příslušenstvím, a to i přesto, že jeden ze dvou jednatelů sám prostředky nezpronevěřil.
Na odpovědnosti druhého jednatele nic nezměnila ani skutečnost, že to byl právě on, kdo nakonec trestnou činnost páchanou druhým jednatelem odhalil a podal na něj trestní oznámení.
Toto rozhodnutí vysílá jasný signál, že je nezbytné, aby se členové statutárního orgánu výkonu této funkce skutečně věnovali s náležitou pozorností – slovy zákona s péčí řádného hospodáře. Pokud vykonávají funkci pouze formálně, tedy jí fakticky nevykonávají vůbec a obchodní vedení společnosti svěří někomu jinému, musí počítat s tím, že budou svým osobním majetkem odpovídat za špatná rozhodnutí těchto osob, i když se na nich vůbec nepodíleli.
