Zavedení smluvní pokuty v případě nájmu bytu

Novinky

Připravovaná novela občanského zákoníku by mohla opět umožnit smluvním stranám nájemní smlouvy na byt ujednat si smluvní pokutu.

Stávající ustanovení občanského zákoníku, tedy konkrétně § 2239 a na něho navazující ustanovení § 2254 občanského zákoníku by tedy mělo znít následovně (s ohledem na nadpis „Jistota a smluvní pokuta“): „Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.“

Co tedy znamená taková změna?

Obecně tedy mohou smluvní strany, tedy spíše pronajímatel, využít k zajištění plnění povinností nájemce z nájemní smlouvy nejen institut jistoty, ale také smluvní pokuty, což od doby účinnosti nového občanského zákoníku nebylo možné. Jak bylo avizováno výše, souhrn jistoty a smluvní pokuty nesmí překročit v souhrnu trojnásobek ujednané výše měsíčního nájemného.

Jak je uvedeno i v důvodové zprávě této novely, je jednoznačné, že institut jistoty plní především funkci uhrazovací a nikoliv funkci preventivní, tj. jinými slovy, v případě sjednání pouze institutu jistoty je nutné, aby případná škoda, kterou by nájemce pronajímateli způsobil, byla prokázána, což může být mnohdy dosti obtížné. Naopak institut smluvní pokuty bude plnit preventivní funkci a motivovat tak nájemce k plnění povinností vyplývajících z nájemní smlouvy, které jsou utvrzené smluvní pokutou a kterou by nájemce, v případě porušení povinností, musel uhradit, aniž by pronajímatel musel vzniklou škodu prokazovat – tedy bude plnit funkci paušalizované náhrady škody.

Dle aktuálního stavu bude výše uvedená novela projednávána ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.