Koronavirus na Balkáně: jak krizi zvládá Srbsko?

Novinky

Státní opatření v Srbsku, která byla přijata na základě více než 50 dní trvajícího výjimečného stavu, byla doprovázena značnou mírou kontroverze. Příslušný dekret byl totiž přijat nikoliv srbským parlamentem, jak předpokládá srbské ústavní právo, ale prezidentem republiky. Odůvodnění pro takový mimořádný postup bylo prosté – parlament nemůže jednat, neboť při tehdejší epidemiologické situaci nebylo možné připustit setkání většího počtu osob najednou.

Podobně jako jiné země, i Srbsko zavedlo přísná omezení veřejného i soukromého života, jako jsou omezení na shromažďování osob.

Za účelem zmírnění ekonomického propadu byly zavedeny například příspěvky pro zaměstnavatele. Tyto nebyly poskytovány subjektům, které od okamžiku vyhlášení nouzového stavu snížily počet svých zaměstnanců o více než 10 %. Podpora je vyplácena s  podmínkou, že příjemce nesmí do konce října 2020 snížit počet zaměstnanců, a to opět o více než 10 %.

Mikropodniky, malé a střední podniky tak mohly získat přímé příspěvky ve výši 3 minimálních čistých mezd (přibližně 258 EUR) za období března, dubna a května 2020 za každého zaměstnance pracujícího na plný úvazek.

Dle srbského zákoníku práce náleží zaměstnancům v případě přerušení práce náhrada mzdy ve výši 60 %, spodní hranice je pak omezena výši minimální mzdy.

I dle srbského občanského práva mohou okolnosti spojené s pandemií představovat tzv. vis maior, která, podobně jako v ČR, může například vést k vyloučení odpovědnosti za škody smluvního partnera, který nezaviněně nemohl smlouvu řádně a včas splnit.

Srbská národní banka vyhlásila moratorium pro splátky úvěrů a leasingu, a to na dobu 90 dnů.

Ze strany vlády došlo k uvolnění finanční injekce do ekonomiky, a to formou mimořádného balíčku na úvěry pro podnikatele v celkové výši cca 203 mil. EUR. Účelem úvěrů je zajistit pro podnikatele dostatečnou likviditu k průběžnému hrazení dluhů vůči obchodním partnerům, zaměstnancům a státu a rovněž adekvátní vybavení provozním kapitálem. Způsobilými příjemci jsou živnostníci, a malé a střední podniky. Podmínkou poskytnutí podpory je také závazek, že žadatel v mezidobí mezi vyhlášením nouzového stavu a uplynutím tří měsíců od vyhlášení nouzového stavu nepropustí více než 10 % zaměstnanců.

Minimální výše půjčky je 1 000 000 RSD (přibližně 8 548 EUR) a maximální výše záleží na právní formě úvěrovaného, a to:

  • až 10 000 000 RSD (přibližně 85 470 EUR) pro živnostníky a mikropodniky
  • až 40 000 000 RSD (přibližně 341 880 EUR) pro malé podniky
  • až 120 000 000 RSD (přibližně 1 025 641 EUR) pro středně velké podniky.

V daňové oblasti dochází k úlevám převážně ve smyslu posunutí splatnosti většiny veřejných odvodů. Přímou formu podpory pak představuje příspěvek ve výši 100 EUR pro každého plnoletého občana.

Speciální koronavirová legislativa se dotkla i justiční oblasti, když mezi dny 15.03.2020 až 06.05.2020 došlo ke stavení všech procesních lhůt, včetně lhůt stanovených insolvenčními předpisy.

Tento příspěvek jsme připravili ve spolupráci s naší partnerskou advokátní kanceláří Ljubica Tomić, Predrag Groza and Saša Sindjelić (https://tsg.rs/).