V návaznosti na náš článek ze dne 16.8.2023, který se zabývá částí rozsudku č. 10 Afs 113/2021-50 NSS týkající se nákladů na reklamu a reprezentaci, bychom rádi doplnili o část rozhodnutí týkající se opravy, resp. technického zhodnocení světel a elektriky.
Daňový subjekt se domnívá, že krajský soud nesprávně posoudil uplatnění nákladů na opravu světel. Podle daňového subjektu se jedná o náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nikoli o technické zhodnocení. K nákladům na osvětlení Odvolací finanční ředitelství konstatovalo, že daňový subjekt předložil takové důkazy, z nichž plyne, že se jednalo o náklady na technické zhodnocení, nikoli o náklady na opravu světel a elektriky. Daňový subjekt totiž dostatečně neprokázal, jaký byl stav před provedením daných prací a po něm.
Správce daně neuznal daňovému subjektu náklady na opravu světel a elektriky jako náklady snižující základ daně. Podle jeho názoru se jednalo o technické zhodnocení. Daňový subjekt se domnívá, že unesl důkazní břemeno, neboť předložil fakturu včetně jejích příloh, v níž byl rozpis použitých materiálů a prací a dále fotodokumentaci. Daňový subjekt také namítl, že není možné dokládat každou dílčí opravu, neboť sklady jsou rozsáhlé. Dále také konstatoval že je samozřejmé, že finanční náklady na opravu osvětlení budou vysoké vzhledem k velikosti skladů.
Podle finančních orgánů daňový subjekt neprokázal stav skladů před zahájením opravy. Z fotodokumentace správce daně vyplývá, že na stropě skladů byly instalovány nové rozvody pro osvětlení, nová osvětlovací tělesa, nové zásuvky a rozvody na stěnách.
V projednávaném případě se tedy není nutné zabývat tím, co je oprava a technické zhodnocení. Zde je sporné, zda daňový subjekt dostatečně prokázal stav před úpravou skladů. Judikatura NSS tedy neřeší, jak jsou provedené práce nazvány, ale zkoumá jejich faktický dopad. Daňový subjekt proto musí prokázat stav nemovité věci po provedení úpravy a konfrontovat ho se stavem, v němž byla před jejím provedením.
Správce daně po prohlídce skladu nabyl dojmu, že se nejednalo o běžnou opravu, ale spíše o technické zhodnocení. Daňový subjekt byl vyzván k odstranění těchto pochybností, stav skladů před započetím úprav však správci daně nedoložil, resp. doložil nedostatečné důkazy v podobě faktury a rozpisu prací a materiálu, který spočíval ve vyčíslení materiálu a provedených prací.
Podstatné pro projednávaný případ je to, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání stavu skladů před započetím úprav. Náklady na opravu světel proto správce daně správně neuznal jako daňově účinné podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Se závěry správce daně a Odvolacího finančního ředitelství se ztotožňuje i Nejvyšší správní soud.
