Vyžadovat prohlášení vedení k účetní závěrce po nás auditorech požadují mezinárodní auditorské standardy ISA (především ISA 580), které jsou součástí českého právního řádu. Každý auditor se těmito standardy musí řídit a nelze, aby se stalo, že toto prohlášení nebude jiný auditor po vedení požadovat.
Co je obsahem tohoto prohlášení?
V prohlášení vedení potvrzuje svou odpovědnost za sestavení účetní závěrky a správnost informací v ní obsažených, přičemž toto prohlášení je klíčovým důkazním dokumentem pro auditora.
Klient se již na začátku plánování auditu ve smlouvě o auditu zavazuje, že toto prohlášení vedení před vydáním zprávy auditora podepíše. I přes to, že auditor účetní závěrku zkontroloval, tak zde stále existuje riziko neodhalených nesprávností. V prohlášení vedení potvrzuje, že je srozuměno s tím, že auditorovo zkoumání nemusí nutně odhalit všechny případné nedostatky a nepřesnosti. To nesouvisí s tím, že by auditor nedělal svou práci dobře. Jedná se o přirozené riziko, jelikož auditor nekontroluje každý účetní zápis, ale provádí své testy pouze na vzorcích. Zpráva auditora přece říká, že účetní závěrka ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz skutečnosti. Neříká, že by podávala absolutně věrný a poctivý obraz skutečnosti. Auditor pracuje s určitou hladinou významnosti (materialitou), kterou si podle svého oborného úsudku určí na začátku auditu. Ale to už se přesouváme k jinému tématu.
Vraťme se tedy zpátky k prohlášení. Pro auditora je připravenost klienta podepsat takové prohlášení důkazem toho, že důvěřuje své vlastní účetní závěrce. Pokud by své účetní závěrce nedůvěřoval klient, proč by jí měl důvěřovat auditor?
Varianty prohlášení
Součástí prohlášení vedení k účetní závěrce může být také seznam neopravených nesprávností. Je to povinná součást prohlášení a vyžadují to přímo auditorské standardy v případě, že auditor v účetní závěrce nalezl nesprávnost, kterou klient odmítá opravit. Do prohlášení se pak přidá odstavec o tom, že klient si je této nesprávnosti vědom, ale podle něj nemá tato nesprávnost významný vliv na věrný a poctivý obraz účetní závěrky. Auditor se s klientem nemusí shodnout na názoru na věcnou podstatu nesprávností, ale musí se shodnout na tom, že dané položky nejsou významné (materiální). Pokud by hodnoty těchto položek, byť s nimi věcně nesouhlasí, považoval za materiální, tak by auditor těžko mohl uzavřít audit bez další modifikace výroku.
Další problém, který se s ohledem na prohlášení řeší, je, že vedení, např. jednatel odmítne podepsat prohlášení, protože byl do funkce jmenován až po konci auditovaného účetního období. Argumentuje, že nemůže převzít odpovědnost za dobu, kdy jednatelem nebyl. Od okamžiku jmenování do funkce je nový jednatel odpovědný za plnění zákonných povinností účetní jednotky. Tyto povinnosti jsou ukotveny primárně v Zákoně o obchodních korporacích (ZOK). Mezi ně patří i povinnost sestavit do příslušného termínu účetní závěrku společnosti za předchozí období. Úvodní text mluví o tom, že podepisuje prohlášení dle svých nejlepších znalostí a vědomí a po příslušném dotazování ostatních pracovníků. Jinými slovy se po něm nechce absolutní tvrzení. Odpovídá jen na základě informací, které má aktuálně k dispozici.
Zároveň ISA nepředepisuje, že existuje pouze jedno prohlášení anebo že všechny body musí být podepsány stejnými osobami. Auditor může prohlášení ohledně specifických bodů požadovat i od dalších členů vedení, pokud tyto body spadají do jejich kompetence.
