Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) vydala nový standard IFRS 19 (Subsidiaries without Public Accountability: Disclosures). Jeho hlavním cílem je radikálně zkrátit rozsah povinně zveřejňovaných informací (příloh) v účetní závěrce dceřiných společností a ušetřit jim náklady na administrativu a audit.
Co IFRS 19 znamená v praxi?
Standard funguje na principu „plné účtování, zjednodušené zveřejňování“:
- Metodika se nemění: Pro výpočty a oceňování položek (např. leasingy podle IFRS 16) musí dceřiná společnost nadále používat plné verze všech standardů IFRS.
- Příloha se zúží: Společnost nemusí sestavovat desítky stran složitých analýz. V příloze nově zveřejní pouze výrazně zredukovaný soubor dat specifikovaný přímo v IFRS 19.
Koho se standard týká?
Uplatnění IFRS 19 je zcela dobrovolné. Dceřiná společnost jej může využít, pokud splňuje obě podmínky současně:
- Nemá veřejnou odpovědnost: Její akcie ani dluhopisy nejsou obchodovány na burze a nejde o finanční instituci (banku, pojišťovnu, fond).
- Má mateřskou společnost reportující v IFRS: Její mateřská společnost sestavuje veřejně dostupnou konsolidovanou účetní závěrku plně podle IFRS.
Od kdy standard platí?
Oficiální účinnost je stanovena pro účetní období začínající 1. ledna 2027 nebo později. IASB však povoluje i dobrovolné dřívější uplatnění (např. již pro závěrky za rok 2026).
Hlavní přínos pro firmy
IFRS 19 řeší problém dvojího účetnictví. Dceřiné firmy už nemusí vést paralelně data podle IFRS pro mateřskou společnost a k tomu lokální výkazy pro české úřady. Mohou své účetnictví sjednotit pod IFRS, vést jen jedny knihy, a přitom si díky IFRS 19 zachovat administrativně štíhlou lokální závěrku.
