Prvním lednem 2010 bylo do českého zákona o DPH implementováno další evropské ustanovení, které má bojovat proti daňovým únikům v případě, kdy si dodavatel s odběratelem sjednají úplatu, která se liší od běžných tržních podmínek. Ustanovení se mimo jiné vztahuje i na pracovněprávní vztahy, ve kterých bývá takovým plněním například zaměstnanecký benefit poskytnutý za sníženou cenu.
Zaměstnavatelé tak byli nově povinni v souvislosti se zaměstnaneckými výhodami odvádět DPH z tržní ceny, což benefity prodražilo a řada firem tak začala uvažovat o omezování nebo přímo o zrušení podobných zvýhodnění. Kdo na tom měl v konečném důsledku prodělat nejvíc, byl sám zaměstnanec.
Odbory se pokusily pod hrozbou stávky docílit zrušení vyšší DPH u zaměstnaneckých benefitů. Poslanecká sněmovna návrh nejprve schválila, Senát ho svým nesouhlasem vrátil Poslanecké sněmovně k projednání, ta ho znovu potvrdila, prezident ovšem zákon nepodepsal. Zákon se tak vrátil do Poslanecké sněmovny, která dne 13. 4. 2010 veto prezidenta přehlasovala. Zákon bude účinný po zveřejnění ve Sbírce zákonů, k čemuž dojde během několika málo dnů a benefity budou tam, kde byly do konce roku 2009.
Opět vyvstává otázka „co je spravedlivější". Zda stejné podmínky pro všechny, což ale v době finanční krize pravděpodobně zhorší sociální situaci velké skupiny zaměstnanců, nebo stav, kdy zachování stávajících podmínek pro benefity znamená, že daňoví poplatníci připlácejí určité skupině zaměstnanců na jejich výhodnější podmínky.
Další otázkou je, zda by vyšší DPH na benefity vedla opravdu k zásadnímu omezování zaměstnaneckých výhod ze strany firem. Podle průzkumu společnosti Robert Half podniky už během minulého roku výrazně omezily svým zaměstnancům benefity. Škrty dělalo loni patrně až čtyřicet procent společností (zdroj výsledků průzkumu: novinky.cz).
Je tento problém skutečně tak ekonomicky zásadní? Státní rozpočet má nižším zdaněním benefitů přijít o 70 milionů korun, přičemž stát má letos vybrat na DPH v rámci státního rozpočtu 189 miliard korun.
Neblíží se náhodou volby?
Autor:
Ing. Lubomír Pompl, daňový poradce, Schaffer & Partner, www.schaffer-partner.cz
Odbory se pokusily pod hrozbou stávky docílit zrušení vyšší DPH u zaměstnaneckých benefitů. Poslanecká sněmovna návrh nejprve schválila, Senát ho svým nesouhlasem vrátil Poslanecké sněmovně k projednání, ta ho znovu potvrdila, prezident ovšem zákon nepodepsal. Zákon se tak vrátil do Poslanecké sněmovny, která dne 13. 4. 2010 veto prezidenta přehlasovala. Zákon bude účinný po zveřejnění ve Sbírce zákonů, k čemuž dojde během několika málo dnů a benefity budou tam, kde byly do konce roku 2009.
Opět vyvstává otázka „co je spravedlivější". Zda stejné podmínky pro všechny, což ale v době finanční krize pravděpodobně zhorší sociální situaci velké skupiny zaměstnanců, nebo stav, kdy zachování stávajících podmínek pro benefity znamená, že daňoví poplatníci připlácejí určité skupině zaměstnanců na jejich výhodnější podmínky.
Další otázkou je, zda by vyšší DPH na benefity vedla opravdu k zásadnímu omezování zaměstnaneckých výhod ze strany firem. Podle průzkumu společnosti Robert Half podniky už během minulého roku výrazně omezily svým zaměstnancům benefity. Škrty dělalo loni patrně až čtyřicet procent společností (zdroj výsledků průzkumu: novinky.cz).
Je tento problém skutečně tak ekonomicky zásadní? Státní rozpočet má nižším zdaněním benefitů přijít o 70 milionů korun, přičemž stát má letos vybrat na DPH v rámci státního rozpočtu 189 miliard korun.
Neblíží se náhodou volby?
Autor:
Ing. Lubomír Pompl, daňový poradce, Schaffer & Partner, www.schaffer-partner.cz
