V tomto článku jsou uvedeny nejdůležitější změny a je třeba jenom doporučit, aby všichni, kteří se účetnictvím a účetním výkaznictvím v jakékoliv míře zabývají, zákon podrobně nastudovali.
Zákonem číslo 221/2015 Sb. byla schválena novela zákona o účetnictví, jejímž hlavním smyslem je transpozice směrnice 2013/34/EU. Tato novela nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016. Nejdůležitějšími změnami, které novela obsahuje, jsou
· Nové definice subjektů veřejného zájmu v § 1a,
· Nové kategorie účetních jednotek v § 1b, tj. kategorizace na mikro účetní jednotky, malé účetní jednotky, střední účetní jednotky a velké účetní jednotky.
· Nově zavedené jednoduché účetnictví a to včetně podmínek pro jeho vedení a rozsah tohoto jednoduchého účetnictví.
· Zavedení povinnosti sestavování přehledu o peněžních tocích a výkazu o změnách vlastního kapitálu prakticky pro všechny obchodní společnosti.
· Povinnost zohlednit v účetní závěrce významné skutečnosti, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
· Nově definovaná povinnost auditu v návaznosti na novou kategorizaci účetních jednotek.
· Nová kritéria pro osvobození povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.
· Nová povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám.
Definice subjektů veřejného zájmu byla doposud obsažena v zákoně o auditorech a nově se tak stěhuje do zákona o účetnictví. Co je v tomto směru důležité, je to, že nové vymezení subjektů veřejného zájmu je podstatně užší, než vymezení dosavadní a přibližuje se tak „evropské definici" subjektů veřejného zájmu. Subjekty veřejného zájmu pak jsou banky, spořitelní a úvěrová družstva, pojišťovny, zajišťovny, penzijní společnosti a zdravotní pojišťovny.
Novela nově vymezuje kategorie účetních jednotek a to
1. Mikro účetní jednotky jako účetní jednotky, které nepřesahují alespoň 2 z těchto hodnot: aktiva celkem 9 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 18 milionů Kč a průměrný počet zaměstnanců 10.
2. Malé účetní jednotky jako účetní jednotky, které nejsou mikro účetní jednotkou a nepřesahují alespoň 2 z těchto hodnot: aktiva celkem 100 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 200 milionů Kč a průměrný počet zaměstnanců 50.
3. Střední účetní jednotky jako účetní jednotky, které nejsou mikro nebo malé účetní jednotky a nepřesahují alespoň 2 z těchto hodnot: aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 miliarda Kč a průměrný počet zaměstnanců 250.
4. Velké účetní jednotky jsou pak účetní jednotky, které přesahují alespoň dvě z těchto hodnot: aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 miliarda Kč a průměrný počet zaměstnanců 250. Krom toho jsou velkými účetními jednotkami vždy subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky.
V návaznosti na tuto kategorizaci je pak nově vymezena povinnost auditu účetní závěrky. Tuto povinnost v podstatě mají všechny velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu, a dále střední účetní jednotky.
Pro malé účetní jednotky, které jsou akciovými společnostmi, nebo svěřenskými fondy pak platí povinnost auditu podle „starých kritérií", tedy při dosažení nebo přesáhnutí alespoň jednoho z následujících kritérií ve dvou po sobě následujících účetních obdobích: hodnoty aktiv 40 milionů Kč, čistého obratu 80 milionů Kč a průměrného počtu pracovníků 50.
Pro ostatní účetní jednotky pak platí povinnost auditu, pokud přesáhly ve svou následujících účetních obdobích dvě z výše uvedených kritérií.
Nově jsou také vymezeny konsolidační skupiny a to jako
1. Malé skupiny účetních jednotek jako skupiny sestávající se z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek, které na konsolidovaném základě nepřesahují alespoň 2 z kritérií: aktiva 100 milionů Kč, čistý obrat 200 milionů Kč a průměrný počet zaměstnanců 50.
2. Střední skupinou je pak skupina, která není malou skupinou, sestává se z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a nepřesahuje k rozvahovému dni alespoň 2 z kritérií: aktiva 500 milionů Kč, čistý obrat 1 miliarda Kč a průměrný počet zaměstnanců 250.
3. Velkou skupinou je pak skupina, která se skládá z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která přesahuje výše uvedená kritéria.
Zákon také uvádí výjimky z povinnosti konsolidace. Zjevně nejdůležitější výjimky jsou obsaženy v § 22a, kdy povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku nemá ta konsolidující účetní jednotka, kdy tato jednotka je zahrnována do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je zahraniční osobou řídící se právem členského státu Evropské unie tato zahraniční konsolidující účetní jednotka drží buď veškeré podíly, nebo alespoň 90% podílů a ostatní akcionáři schválili nesestavení této konsolidace. V případě, kdy je podíl ještě nižší než 90%, je možné se konsolidaci vyhnout tehdy, kdy ostatní akcionáři a společníci nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení této konsolidované účetní závěrky.
Radomír Stružinský
