Zajímavou a možná i částečně absurdní otázku posoudil nedávno Nejvyšší správní soud, konkrétně v rozsudku č. j. 9 As 223/2015 - 35. Byl totiž konfrontován s problémem, kdy podání (v tomto případě žádost o informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím) bylo e-mailovou bránou správního orgánu vyhodnoceno jako nevyžádané obchodní sdělení – spam.
Právě toto vyhodnocení provedené e-mailovou bránou mělo fatální dopad na samotnou žádost o informace. Správní orgán se o něm vůbec nedozvěděl – podání totiž považoval za nedoručené. Žadatel v návaznosti na to podal nejprve správní žalobu na nečinnost Městskému soudu v Praze a po jeho zamítavém rozhodnutí rovněž kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí zcela jednoznačně zdůraznil, že posuzování, kdy se jedná o nevyžádané obchodní sdělení, resp. nevyžádanou poštu s obsahem, který by mohl poškodit počítač, nelze ponechat toliko na „spam filtru" e-mailové brány. Aktivní roli zde musí dle Nejvyššího správního soudu sehrát rovněž příslušný úřad, který žádosti přijímá.
Do budoucna proto toto rozhodnutí poskytuje ochranu, že Vaši žádost či jakékoli podání doručené elektronicky nebudou moci úřady bez dalšího ignorovat; i přesto však doporučujeme věnovat pozornost mj. e-mailové adrese, ze které Vaše podání odesíláte.
