Konkurenční doložka ve světle nedávné judikatury

Konkurenční doložky bývají často předmětem sporů. Aby byla konkurenční doložka posouzena jako platná, je třeba, aby byla správně formulována a splňovala všechny náležitosti stanovené zákonem. Ovšem pokud příslušné ustanovení zákona není vyjádřeno jasně, pak určení toho, co jsou nutné - obligatorní náležitosti konkurenční doložky, může být složitější.

Z ustanovení § 2975 občanského zákoníku vyplývá, že aby byla konkurenční doložka platná, musí obsahovat vymezení území, na které se zákaz konkurence vztahuje, okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká. Není-li toto určeno, ke konkurenční doložce se nepřihlíží (jakoby nebyla sjednána).

Dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu je však citované ustanovení nutno vykládat tak, že konkurenční doložka bude platná tehdy, lze-li z ujednání dovodit, jakou činnost a v jakém rozsahu nesmí zavázaná strana po určitou dobu vykonávat. Přičemž rozsahem zákazu je třeba rozumět buď určité území, anebo určitý okruh osob.

Jiné náležitosti je třeba dodržet, pokud se jedná o konkurenční doložku sjednanou v rámci pracovněprávního vztahu dle zákoníku práce. Ústavní soud se v nedávném nálezu vyjadřoval k otázce vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty sjednané v konkurenční doložce v případě, že se zaměstnankyně nechala (pouze) na čtyři dny zaměstnat u společnosti, která vykonávala činnost, jež měla soutěžní povahu k předmětu činnosti předchozího zaměstnavatele. Z nálezu plyne, že není podstatná doba trvání nového zaměstnání či okolnost, zda zaměstnanec chráněné informace skutečně použil. Pro vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty je určující pouze to, že došlo k porušení povinnosti bývalého zaměstnance zdržet se výkonu výdělečné činnosti, která má soutěžní povahu vůči bývalému zaměstnavateli.

Tomuto nálezu předcházelo rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve kterém soud přistoupil k snížení sjednané smluvní pokuty právě s přihlédnutím ke krátké době trvání nového pracovního poměru, která byla dle jeho názoru zanedbatelná. Takové hrazení smluvní pokuty by však dle Ústavního soudu vedlo k tomu, sjednání konkurenční doložky by pro zaměstnavatele ztrácelo svůj význam. Zaměstnavatelé by si nemohli být jisti, zda soud shledá porušení ze strany zaměstnance jako zanedbatelné či nezanedbatelné. S ohledem na zajištění právní jistoty tak bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušeno.

Závěrem lze tedy dodat, že konkurenční doložka má zásadní význam - sjednání platné konkurenční doložky však není vždy jednoduchá a bezproblémová záležitost, proto je vhodné před jejím sjednáním vyhledat radu odborníka.