V souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení došlo také ke změně zákona o daních z příjmů, která se promítla i do úpravy § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Jejím cílem je jednoznačně odlišit daňový režim zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům.
Předchozí znění tohoto ustanovení stanovilo, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozena „nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci“, pokud splňují další zákonné podmínky. Novela nyní doplňuje dovětek, který blíže vymezuje povahu těchto osvobozených nepeněžních plnění jako „nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem“.
Tato změna reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž stávající právní úprava umožňovala uplatnit osvobození od daně i na příjmy, které mají charakter naturální mzdy či odměny za výkon práce. Záměrem zákonodárce však nikdy nebylo vytvářet odlišný daňový režim pro mzdu, plat nebo jinou odměnu podle toho, zda jsou vypláceny v peněžní či nepeněžní formě.
Při formulování pravidel v ZDP byla dlouhodobě uplatňována základní konstrukce zdanění příjmů ze závislé činnosti, podle níž jsou od daně osvobozena plnění dobrovolně poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům nad rámec běžné mzdy, platu či odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, která zároveň směřují do zákonem vyjmenovaných oblastí naplňujících určité celospolečenské zájmy (vzdělání, kultura, sport, zdravotní prevence apod.). Výjimka ze zdanění příjmů ze závislé činnosti v podobě osvobození se tedy vždy měla vztahovat na tzv. zaměstnanecké benefity.
K upravenému znění předmětného ustanovení vydalo Generální finanční ředitelství podrobnou informaci, kterou naleznete zde.
