V souvislosti se šířením koronaviru vydalo MPSV informaci, jaké jsou povinnosti a práva zaměstnance i zaměstnavatele v souvislosti s pracovním poměrem. Níže přinášíme stručné shrnutí podstatných bodů, jak je možné se v jednotlivých situacích zachovat:
I. Opatření, kdy zaměstnanci karanténa nařízena není
Pokud se zaměstnanec vrátí z oblasti, která je zasažena koronavirem, přičemž mu není nařízena karanténa, je povinen o této skutečnosti informovat zaměstnavatele. Zaměstnavatel je oprávněn vyzvat zaměstnance, aby se podrobil mimořádné pracovnělékařské prohlídce. Je nutné upozornit, že zaměstnavatel má povinnost předcházet rizikům z hlediska BOZP a proto má taktéž oprávnění vyzvat zaměstnance k podrobení se této mimořádné pracovnělékařské prohlídky.
Pokud by nedošlo k nařízení žádných opatření, má zaměstnanec povinnost kontaktovat svého registrujícího lékaře v případě, že by se u něj příznaky infekčního onemocnění vyskytly.
MPSV dále zaměstnavatelům v případech, kdy se příznaky infekčního onemocnění neprojevují, doporučilo učinit některé z následujících opatření:
- dohodnout se se zaměstnancem na dočasném výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele – zejména tzv. homeoffice – zde v každém případě doporučujeme tuto dohodu spolu s podmínkami takového výkonu práce uzavřít písemně;
- nařídit čerpání dovolené – toto opatření lze zejména doporučit v případě, kdy je sjednána kratší doba oznámení o nařízení dovolené;
- nepřidělovat zaměstnanci práci – v tomto případě by se však jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci by náležela 100% náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku;
- přesun v rámci harmonogramu směn;
- poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy/platu, pokud by o něj zaměstnanec požádal.
II. Nařízená karanténa
O nařízení karantény rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud je karanténa zaměstnanci nařízena, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy/platu stejně jako v případě nemoci. Zaměstnanec je povinen o nařízené karanténě zaměstnavatele bez zbytečného odkladu informovat a překážku prokázat – zaměstnanec předloží „Oznámení o nařízení karantény“ (vystavuje ošetřující lékař nebo hygienik). V případě nařízené karantény v zahraničí platí pro všechny státy EU a státy, se kterými má ČR uzavřenu bilaterální úmluvu, že zaměstnavatel poskytuje náhrada mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů.
Pokud je zaměstnanec v karanténě, nemůže mu zaměstnavatel na tuto dobu nařídit dovolenou. Pokud již však zaměstnanec dovolenou čerpal, dovolená se nepřerušuje a zaměstnanec ji bude čerpat v rozsahu, ve kterém mu byla stanovena. V případě, že by dovolená skončila dříve než karanténa, zaměstnavatel je povinen další nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit.
Pokud je zaměstnanci nařízena karanténa v době trvání pracovní cesty, platí, že nařízená pracovní cesta trvá dále, tj. zaměstnanec má nárok na cestovní náhrady i nadále, nicméně s určitými specifiky:
- zaměstnanec musí informovat zaměstnavatele o všech podstatných okolnostech na základě kterých zaměstnavatel např. zruší rezervaci zpáteční letenky nebo ubytování
- pokud je zaměstnanci poskytováno během karantény stravování, zaměstnavatel krátí stravné dle příslušných ustanovení zákoníku práce
- pokud má zaměstnanec zachováno ubytování např. v hotelu, musí zaměstnavatel tyto náklady uhradit
- zaměstnanci mohou vzniknout i některé nutné vedlejší výdaje – pokud mají souvislost s pracovní cestou (nikoli výkonem práce) a zaměstnanec je zaměstnavateli řádně doloží a souvislost s pracovní cestou prokáže, náhrada těchto nákladů mu taktéž náleží.
