Občanský zákoník zavedl od 2014 odpovědnost za škodu způsobenou informací. Nyní Ústavní soud vyjádřil ve svém nálezu názor, že škoda způsobená neúplnou informací může být i ve formě vědomé nedbalosti.
V daném případě šlo o to, že stěžovatelé uzavřeli smlouvu o koupi nemovitosti s jejími dvěma spoluvlastníky. Třetí spoluvlastník byl stíhán za to, že se v předmětném rodinném domě dopustil vraždy a dle předběžného opatření soudu měl zákaz se svým podílem na něm disponovat. Poté, co stěžovatelé uhradili část kupní ceny, podali návrh na vklad. Ten jim však byl zamítnut, jelikož kupní smlouva pro nemožnost plnění zanikla.
Ústavní soud dospěl k výše uvedenému na základě úvahy, že zamlčení informace o tom, že jeden ze spoluvlastníků je trestně stíhán za vraždu v předmětné nemovitosti, zapříčinilo vzniklou škodu. Kdyby stěžovatelé o této skutečnosti věděli, smlouvu o koupi rodinného domu by neuzavřeli. Za nesprávnou informaci či zamlčení informace (z vědomé nedbalosti) tedy neodpovídají jen ti, u koho je určitá informace zpravidla poptávána (typicky poradci), ale i další, kteří uzavírají smlouvy (byť taková odpovědnost na první pohled není zřejmá) – zde tedy spoluvlastníci.
