Na základě nedávno zveřejněného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.09.2022 (4 Afs 328/2021-44) se opět potvrdilo, jak je velmi důležité, aby byl poplatník schopen dokázat a prokázat daňovou uznatelnost nákladů, a to především co se týče služeb. V daném případě se jednalo o náklady za konzultační a zprostředkovatelskou činnost, kdy soud podpořil závěr správce daně, že poplatník neprokázat, že příslušné služby byly vynaloženy v souvislosti se zdanitelnými příjmy a mohou být tedy uplatněny jako daňové náklady.
Jelikož jsou právě tyto náklady při kontrolách ze strany finančních úřadů pod drobnohledem, doporučujeme všem poplatníkům této problematice věnovat zvýšenou pozornost a shromáždit dostatečnou dokumentaci, na základě níž je možné prokázat, že dané činnosti byly skutečně realizovány. Jako průkazní materiál bohužel totiž nestačí pouze doložení smlouvy a potvrzení o úhradě smluvní ceny. Daňový poplatník musí být schopen doložit, že k poskytnutí služby doopravdy došlo i jinými podpůrnými materiály.
