Hromadné žaloby se blíží: Nezbytné pro ochranu spotřebitele v EU nebo nástroj komercializace práva ničící podnikatele?

6. 12. 2022
Hromadné žaloby se blíží: Nezbytné pro ochranu spotřebitele v EU nebo nástroj komercializace práva ničící podnikatele?

V České republice i Německu doposud převládaly kritické hlasy účinně bránící politickému rozhodnutí zavést hromadné žaloby.

V České republice tato možnost doposud neexistuje, zákon o hromadných řízeních neprošel v minulém funkčním období ani prvním čtením.

Dlouho diskutovaná a politicky složitě vyjednávaná směrnice o hromadných žalobách byla nakonec schválena. Členské státy mají povinnost ji do 25.12.2022 transponovat. Nejzazší termín pro účinnost vnitrostátního předpisu je 25.06.2023

V České republice vláda po počátečním odmítnutí připravuje návrh, který je označován za minimalistický. Jeho konkrétnější podoba zatím nebyla zveřejněna, ale již nyní je jisté, že transpoziční lhůta v České republice dodržena nebude.

Podle evropské právní úpravy budou hromadné žaloby moci podávat pouze oprávněné subjekty, jako jsou spotřebitelské organizace.

Pokud budou oprávněné subjekty podávat přeshraniční žalobu, budou muset splňovat harmonizovaná kritéria – budou muset prokázat, že se věnují veřejné činnosti, splňují jistý stupeň stability a že jsou neziskovou organizací. Pro podání vnitrostátní žaloby bude třeba splňovat pouze kritéria stanovená v právních předpisech daného členského státu. Německý návrh předpokládá, že jím budou právě spotřebitelské organizace, a nikoliv například advokátní kanceláře.

Směrnice zakotvuje loser pays principle jakožto jednu ze základních procesních záruk pro obě strany kolektivních žalob, kdy povinnost náhrady nákladů neúspěšnou stranou odrazuje potenciální žalobce od podávání bezdůvodných žalob, stejně jako podporuje vymáhání opodstatněných kolektivních nároků. Toto tedy odpovídá standardním procesním pravidlům. Dalším pravidlem proti zneužívání zástupných žalob je také vyloučení tzv. sankčních náhrad újmy, jak ji můžeme znát z anglosaského práva.

Praktická využitelnost nového institutu bude velmi záviset na dané státní úpravě implementující směrnici. Např. německá právní úprava je vášnivě politicky diskutována, přičemž sporným bodem je okamžik do kdy se spotřebitelé mohou k žalobě připojit v rámci tzv. opt-in principu –  jen aktivní spotřebitelé-poškození budou v řízení zastupováni a podnikatelsky příznivý návrh umožňuje přistoupení jen do zahájení řízení v prvním stupni, kdy zatím nebude možné odhadnout úspěch ve věci (na rozdíl od modelu USA, kdy spotřebitelé jsou zastoupeni automaticky, pokud byla jejich práva poškozena – opt-out princip).

Kompromisní řešení v Německu, vzorová určující žaloba, která v reakci na tzv. Dieselgate umožnila skupině spotřebitelů určit, zda k porušení práva došlo, resp. zda určitý nárok na finanční náhradu existuje, neumožnila to podstatné, a to z určité pozice síly dané množstvím žalobců získat přiměřené odškodnění. Častou procesní strategií pak je uzavřít mimosoudní smír v případě, že určitý proces hrozí prohrou před soudem. Podmínky takového smíru bývají sjednány pod doložkou mlčenlivosti, když smír může odvrátit nebezpečí odškodnit mnoho dalších a případně docílit promlčení dalších nároků (vzorová určovací žaloba promlčecí lhůtu staví).

Newsletter - Buďte v obraze

Doručíme přímo na Váš e-mail

CAPTCHA
Opište obrázek pro kontrolu proti spamu.
Kontrola proti spamu a robotům.
© Schaffer & Partner 2023 | Created by: drualas.cz
Move up