Nejvyšší správní soud rozhodl ve svém rozsudku č. 7 Afs 132/2022-22 na základě podání kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci uplatňování daňových nákladů zamítavě.
Žalobkyni byla doměřena daň z příjmů právnických osob a vyměřeno penále na základě nesprávného zahrnutí daňově účinných nákladů do zdaňovacího období souvisejících se stavebními pracemi provedenými na hmotném majetku (seníku). Předmětem sporu bylo, zda stavba seníku v důsledku požáru zanikla a stavební práce proto směřovaly k vybudování nové stavby anebo zda provedené stavební práce bylo nutno posoudit pouze jako opravu stavby seníku, která v důsledku požáru nezanikla. Žalobkyně uplatnila veškeré náklady spojené se stavebními pracemi jako náklady na opravu a tudíž uplatnila 100 % těchto nákladů v jednom zdaňovacím období, ale jak Krajský soud v Brně, tak poté i Nejvyšší správní soud rozhodli, že se jednalo o náklady na pořízení nového hmotného majetku, které nemohly být uplatněny jednorázově, nýbrž měly být postupně odepisovány.
Krajský soud v Brně opíral své rozhodnutí o judikaturu Nejvyššího soudu. Podle této judikatury je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení individuálně určené věci – k tomu u nadzemních staveb dochází vytvořením stavu, v němž je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je tak rozhodující, zda došlo k úplné nebo částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží. V daňovém spise je založena smlouva o dílo uzavřená mezi stěžovatelkou a obchodní společností, jejímž předmětem je „oprava seníku po požáru“, která se skládá z následujících dílčích úkonů: „demolice seníku; zemní práce, základy; svislé konstrukce; opláštění, střecha, klempířské prvky; podlaha, vrata; nájezdy, terénní úpravy“. V související projektové dokumentaci je uvedeno, že v případě seníku dojde „k opravě základových konstrukcí pro osazení prefabrikovaného skeletu.
S poukazem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou.
