Navazujeme na nedávné téma bezúplatného dodání zboží a přinášíme vám podrobnější informace. Bezúplatné dodání zboží podnikatelským subjektem – a to ať již obchodní korporací či fyzickou osobou, zůstávalo od roku 2014 ze strany Generálního finančního ředitelství, vzhledem k metodice uplatnění DPH, beze změn.
V letošním roce jsme se v této oblasti dočkali kýžené změny a to především rozšíření seznamu zboží v rámci nově vydané Informace GFŘ k uplatnění DPH při bezúplatném dodání zboží č.j.49530/23/7100-30116-050822, kterou se od 1. 8. 2023 mění přístup k uplatňování DPH při bezúplatném dodání zboží.
Cílem Informace GFŘ je ujednotit a vymezit základní pravidla a přístupy pro uplatnění daně z přidané hodnoty ve specifickém případě, kterým je bezúplatné dodání zboží plátcem v situacích, kdy tento plátce při pořízení tohoto zboží oprávněně uplatnil nárok na odpočet daně, jelikož v okamžiku pořízení ještě netušil, že bude zboží později bezúplatně darovat. Současně se k tomuto datu ruší: „Informace GFŘ k uplatnění DPH při darování zboží do potravinových bank" ze dne 15.12.2014, která danou problematiku řešila doposud.
Původní Informace GFŘ se zaobírala pouze uplatněním DPH při bezúplatném dodání potravin do potravinových bank. Nová metodika však již reaguje na aktuální potřeby materiální pomoci potřebným osobám, kdy se okruh rozšířil z potravin přes drogistické zboží, oblečení, domácí potřeby až po nábytek.
Základní zásadou tuzemského systému daně z přidané hodnoty je skutečnost, že pokud plátce při pořízení zboží oprávněně uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen při jeho bezúplatném dodání uplatnit daň na výstupu. V situaci, kdy již při pořízení zboží plátce ví, že je zboží určeno jako budoucí dar, není možné uplatnit nárok na odpočet DPH a následné darování tohoto zboží pak není předmětem daně.
Jak tedy správně stanovit základ daně?
GFŘ uvádí dvě možnosti.
- dárce (plátce daně) darované zboží nakoupil
- dárce (plátce daně) získal zboží určené k darování jiným způsobem
V prvním případě se za základ daně bere aktuální zbytková hodnota zboží, resp. reálná tržní cena zboží k datu jeho bezúplatného dodání.
Při pořízení zboží druhým způsobem, tedy u jinak pořízeného zboží, použijeme jako základ daně tržní cenu ke dni darování. Pokud tržní cenu určit nelze, bere se jako základ daně výše celkových nákladů vynaložených na pořízení zboží dárcem.
GFŘ dále uvádí specifické možnosti, kdy je možné akceptovat základ daně, který se blíží nule. Jedná se především o
- darované potraviny, které jsou sice ještě stále upotřebitelné, avšak již velmi obtížně uplatnitelné v běžném prodeji, či zcela neprodejné (např. s blížícím se datem spotřeby či minimální trvanlivosti)
- neprodejné hotové jídlo vzhledem k ukončení provozu
- potraviny určeny k vyřazení z běžného prodeje z důvodu např. nevyhovujícího obalu, nesprávného znační či jinak závažně poškozené
- nepotravinářské zboží s datem minimální použitelnosti (kosmetika, drogistické či farmaceutické zboží, krmivo pro zvířata, stavební chemii či zboží podléhající rychlé zkáze – např. květiny)
V každém případě darování je vždy nutné dostatečné zajištění důkazních prostředků jak o samotném předmětu daru, tak k prokázání správnosti stanovení základu daně darovaného zboží.
Pro úplnost uvádíme § 68 Zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, který obsahuje výčet zboží a služeb, které jsou ve zvláštních případech osvobozeny od daně s nárokem na odpočet.
