Audit účetní závěrky v České republice je od 01.01.2026 zákonnou povinností především pro střední a velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu. Jeho cílem je nezávislé ověření, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz o finanční situaci účetní jednotky a je v souladu s platnou legislativou. Audit je upraven zejména v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ) a dále v zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech.
Kdy je audit povinný
Podle § 20 ZoÚ má účetní jednotka povinnost nechat si ověřit řádnou či mimořádnou účetní závěrku auditorem, je-li zařazena jako střední nebo velká nebo splňuje jiné zákonné podmínky. Do 31. 12. 2025 se povinnost posuzovala podle dřívějších limitů (např. aktiva nad 40 mil. Kč, obrat nad 80 mil. Kč, více než 50 zaměstnanců), od 1. 1. 2026 se tato pravidla mění – malé účetní jednotky auditní povinnost obecně nemají, s výjimkou tzv. subjektů veřejného zájmu.
Auditor je určen podle § 17 zákona o auditorech a smlouva o provedení auditu musí být uzavřena s auditorem zapsaným v seznamu Komory auditorů ČR.
Co je povinnost audit dokončit včas
Audit se provádí po skončení účetního období a musí být dokončen a zveřejněn v obchodním rejstříku nejpozději do jednoho roku od rozvahového dne, včetně výroku auditora, který je součástí výroční zprávy.
Správní sankce za nepovolení auditu nebo pozdní provedení
Pokud má účetní jednotka povinnost audit provést a neprovede jej vůbec nebo jej dokončí po zákonném termínu, může čelit několika typům sankcí:
- Pokuta podle zákona o účetnictví
Správní delikt podle ZoÚ je porušením povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem — to je typicky sankcionováno pokutou, kterou správce daně uvaluje podle § 37 a násl. ZoÚ.
Maximální výše sankce může dosahovat až 3 % z celkových aktiv účetní jednotky; přitom lze v praxi vidět pokuty v řádu desetitisíců až stovek tisíc korun v závislosti na závažnosti a opakování deliktu.
- Pokuta od rejstříkového soudu
Vedle sankcí podle zákona o účetnictví může účetní jednotce hrozit i postih ze strany rejstříkového soudu. Podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč, pokud účetní jednotka neuloží do sbírky listin účetní závěrku, případně ji uloží bez povinného auditorského výroku. Pokud účetní jednotka opakovaně neplní povinnosti, soud může přistoupit i k řízení o zrušení společnosti s likvidací.
- Další správní řízení
Daňová správa i jiné orgány (např. ČNB u regulovaných subjektů) mohou za porušení povinností zahájit další správní řízení, které může vést k dalším pokutám či sankcím.
Praktické dopady podcenění auditu
Kromě formálních pokut mají nerespektování povinnosti auditu vážné praktické dopady:
- Nezveřejnění výroční zprávy s výrokem auditora může vést k odmítnutí účetní závěrky při úvěrovém řízení nebo při jednání s obchodními partnery (ztráta důvěryhodnosti).
- Banky a investoři často vyžadují auditované výsledky jako podmínku financování.
- Reputace firmy i managementu se může poškodit — absence auditu je signálem rizika a může znevýhodnit firmu na trhu.
- U regulovaných entit (např. subjekty podléhající dohledu ČNB) může absence auditu zvýšit riziko dalších sankcí, omezení činnosti nebo rušení licencí.
