OECD aktualizuje modelovou smlouvu tak, aby reflektovala nárůst krátkodobé přeshraniční práce na dálku. Aktualizace schválená Radou OECD má za cíl zajistit větší jistotu vládám a podnikům po celém světě, odráží nejnovější vývoj v oblasti mezinárodního zdanění a nabízí rozšířené pokyny pro výklad a aplikaci daňových smluv. Tyto změny budou začleněny do nadcházejících revidovaných plných edic modelu OECD, které budou zveřejněny v roce 2026.
Najdeme zde jasné pokyny, jak nahlížet na přeshraniční „home-office” a kdy takováto forma práce na dálku vytváří stálou provozovnu.
Kdy může home-office v zahraničí vytvořit stálou provozovnu?
Podle aktualizovaného Komentáře k článku 5 OECD Model Tax Convention 2025 může stálá provozovna vzniknout pouze tehdy, když je zahraniční home-office považován za „místo podnikání, které má podnik k dispozici“, a zároveň je dostatečně trvalé a používané k podnikání.
Jedná se např. o tyto možnosti
- Zaměstnanec pracuje z domova dlouhodobě a pravidelně (> 50 % pracovní doby). Pokud zaměstnanec pracuje z domova v jiném státě alespoň 50 % pracovní doby během 12 měsíců, začíná se zkoumat, zda home-office tvoří místo podnikání.
- Existuje „obchodní důvod“ pro práci v daném státě. Stálá provozovna může vzniknout, pokud má podnik komerční důvod, aby jeho zaměstnanec vykonával činnost právě v daném státě – tj. fyzická přítomnost zaměstnance v tomto státě usnadňuje podnikání podniku. Typické příklady obchodního důvodu: - setkávání se zákazníky nebo dodavateli v tomto státě, vyhledávání nových zákazníků nebo obchodních příležitostí, poskytování služeb zákazníkům, které vyžadují fyzickou přítomnost, přístup k odborníkům, zdrojům nebo partnerům v tomto státě, práce kvůli časovým pásmům. Pokud je obchodní důvod splněn a zaměstnanec pracuje z domova pravidelně, home-office velmi pravděpodobně vytváří stálou provozovnu.
- Zaměstnanec poskytuje služby zákazníkům v tomto státě (osobně či virtuálně). Pokud je zaměstnanec odpovědný za klienty nacházející se v tom státě a činnost je díky jeho přítomnosti efektivnější (např. poskytuje služby, podporu, technickou pomoc), home-office může být považován za místo podnikání.
- Home-office je používán jako hlavní pracovní místo konzultanta nebo klíčové osoby. U nezávislých konzultantů či klíčových osob firmy (např. seniorní manažer, zakladatel) může být domácí kancelář považována za „místo podnikání“, pokud je zde prováděna většina podnikatelských aktivit.
- Home-office je trvalé místo výkonu obchodně významných činností. Home-office nemusí být „formálně poskytnut“ firmou – stačí, že je: stabilně využíván, přímo související s podnikáním, používán po delší období, není jen příležitostný nebo nahodilý.
- Když by společnost jinak musela v daném státě zřídit kancelář. Pokud je zjevné, že pracovní náplň vyžaduje fyzickou přítomnost v jiném státě, a home-office to nahrazuje (tj. společnost tím řeší podnikatelskou potřebu), pak home-office může být považován za provozovnu.
Níže uvádíme několik praktických příkladu pro představu, kdy stálá provozovna vzniká:
- zaměstnanec pracuje 80 % času z domu v jiném státě a pravidelně navštěvuje klienty
- zaměstnanec pracuje téměř výhradně z domova v jiném státě, aby mohl poskytovat služby zákazníkům v jiném časovém pásmu
Naopak home-office nevytváří stálou provozovnu, pokud
- je používán méně než 50 % pracovní doby,
- je používán jen pro pohodlí zaměstnance,
- zaměstnanec nepracuje obchodně významným způsobem (např. administrativní podpora)
- firma home-office nevyžaduje a nemá žádný obchodní důvod
- aktivity jsou pouze přípravné nebo pomocné.
