Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí dále upřesnil podmínky pro (ne)prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu doručenému do datové schránky. Podle Nejvyššího soudu za okolnost způsobilou omluvit zmeškání lhůty nelze považovat fakt, že osobě oprávněné k přístupu do datové schránky nebyla doručena emailová notifikace o přijetí nové zprávy.
V dané věci šlo o zaplacení dlužné částky za nedoplatek žalované na příspěvcích na správu domu a pozemku a na službách spojených s vlastnictvím bytové jednotky. Na návrh žalobce vydal soud elektronický platební rozkaz, který doručil do datové schránky žalované. Žalovaná proti němu podala odpor, ale datovou schránku si pravidelně nekontrolovala a zmeškala proto lhůtu. Soud proto odpor odmítl pro opožděnost s odůvodněním, že elektronický platební rozkaz byl řádně doručen do datové schránky tzv. fikcí.
Následně žalovaná podala návrh na prominutí zmeškání lhůty a odvolání proti usnesení o odmítnutí odporu, a to s odůvodněním, že jí na zadanou emailovou adresu nebyla doručena notifikace upozorňující na novou zprávu v datové schránce. To mělo být zapříčiněno nastavením informačních systémů, které pro žalovanou zajišťovala externí firma. Jelikož odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, podala žalovaná dovolání.
Nejvyšší soud za omluvitelný důvod zmeškání lhůty lze považuje nejen událost, která účastníku řízení nezávisle na jeho vůli zabránila včas příslušný úkon učinit, ale stejně tak i událost zaviněnou, kterou však lze považovat za omluvitelnou. Takovou událostí však dle Nejvyššího soudu nemůže být situace, kdy oprávněná osoba pouze spoléhá na doručení notifikace o nové datové zprávě emailem. Tím spíš v případě, že notifikace nebyla doručena z důvodů spočívajících v poměrech oprávněné osoby, která má odpovědnost za to, že zprávy budou z datové schránky vyzvedávány. Riziko nedoručení takové notifikace jde k tíži držitele datové schránky.
V této souvislosti Nejvyšší soud také připomněl, že omluvitelným důvodem není ani ztráta přihlašovacích údajů k datové schránce, natož pak pouhé nepřijetí notifikace, které samo o sobě nijak nebrání pravidelné kontrole datové schránky. Pravidelná kontrola obsahu datové schránky je totiž základní součástí profesionálního a obezřetného jednání podnikatele, kterým v konkrétním případě žalovaná je. Po shrnutí uvedených závěrů proto Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl.
Vzhledem k ustálené judikatuře potvrzené výše uvedeným není radno správu datové schránky podceňovat a spoléhat se pouze na e-mailové notifikace o příchozích zprávách, ale taktéž provádět její pravidelnou kontrolu alespoň jednou za týden a eliminovat tak včas případná rizika.
