Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2015, č. j. 4 Afs 8/2015 – 41
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku potvrdil závěry Krajského soudu v Hradci Králové, týkající se účinnosti generální plné moci ve vztahu ke správci daně.Zmíněný krajský soud zamítl žalobu daňového subjektu, ve které daňový subjekt brojil proti rozhodnutí celního ředitelství a celního úřadu. Žalobce (daňový subjekt) byl přesvědčen, že správní orgán prvního stupně nepostupoval při doručování podle zákona, protože platební výměry měly být dle tvrzení zaslány zplnomocněnému zástupci na základě generální plné moci uložené u Finančního úřadu ve Dvoře Králové nad Labem dne 22. 1. 2007.
Krajský soud nicméně žalobu zamítl a za pravdu mu dal i Nejvyšší správní soud, který zamítl i následnou kasační stížnost ze dne 12. 1. 2015. Z rozsudku jednoznačně vyplývá, že dříve udělená plná moc uložená na FÚ ve Dvoře Králové zůstala v platnosti, ale byla účinná jen vůči jednomu konkrétnímu správci daně. Plnou moc uplatněnou u jiného správce daně tak je možné považovat za účinnou až od okamžiku, kdy je tomuto správci daně doručena. Nejvyšší správní soud k rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové dodal, že správce daně není povinen zjišťovat na jiných finančních úřadech, zda u nich není uložena plná moc, jež byla daňovým subjektem udělena ke svému zastupování určitému zástupci a kasační stížnost zamítnul jako nedůvodnou.
V případě zplnomocnění zástupce k zastupování ve všech daňových věcech před správcem daně je tedy nutné doručit plnou moc vždy konkrétnímu správci daně, protože z judikátu Nejvyššího správního soudu vyplývá, že plná moc je vždy účinná jen vůči konkrétnímu správci daně, u kterého je tato uložena. Daňový subjekt by též neměl zapomínati, že se plná moc stává účinnou až okamžikem doručení správnímu orgánu.
