Nákup a prodej nemovitostí patří k těm finančně nákladnějším obchodům, které můžeme realizovat. Převážná většina nemovitostí je povinně evidovaná v katastru nemovitostí. I přesto se však mohou vyskytnout problémy a nejasnosti ohledně toho, komu která nemovitost vlastně patří.
K výše uvedenému došlo mimo jiné i v situaci, kterou nedávno posuzoval Nejvyšší soud. Po relativně dlouho trvajícím řízení se zastal vlastníků bytové jednotky, kteří čelili žalobě „původních vlastníků“, přičemž mezi původními vlastníky a vlastníky stávajícími stály celkem čtyři řady dalších převodů – jinými slovy, v katastru nemovitostí tento řetěz převodů nešlo snadno vysledovat.
Nejvyšší soud uzavřel, že při nabývání vlastnictví k nemovitostem hraje nejdůležitější roli dobrá víra v zápis v katastru nemovitostí – paradoxně se tak až po relativně dlouhé době přiklonil ke stávající praxi Ústavního soudu. Jinými slovy, jestliže zápisu v katastru nemáte důvod nevěřit a považujete jej za pravdivý, jste „v právu“.
Zbývá tedy posoudit, jestli v daném případě máte nebo nemáte důvod zápisu na listu vlastnictví (ne)věřit. V této souvislosti může při transakcích a dispozicích s nemovitostmi docházet ke komplikacím. Z toho důvodu doporučujeme všem, kdo plánují kupovat či prodávat nemovitost, věnovat náležitou pozornost nejen stavu v katastru nemovitostí, ale i okolnostem, případně při takových transakcích spolupracovat s tím, kdo poskytne kvalifikovanou právní pomoc nad rámec služeb realitního makléře.
