Využití řádné účetní závěrky akciové společnosti jako podkladu pro rozdělení zisku v následujícím účetním období

Za předchozí právní úpravy bylo judikaturou Nejvyššího soudu dovozeno, že šestiměsíční lhůta ke svolání řádné valné hromady počítaná od konce posledního účetního období, určuje zároveň poslední den použitelnosti řádné účetní závěrky, jako podkladu pro rozdělení zisku akciové společnosti. To v praxi znamenalo, že po uplynutí této lhůty již nebyly závěry řádné účetní závěrky za předcházející účetní období považovány za dostatečně relevantní k rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku a bylo tedy třeba sestavit novou, mimořádnou účetní závěrku, a teprve na jejím základě rozhodnout o rozdělení zisku.

Výše stanovená pravidla se nicméně za platnosti nové právní úpravy, tedy úpravy v zákoně o obchodních korporacích nadále neuplatní, což ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 potvrdil i Nejvyšší soud. Zákon o obchodní společnostech a družstvech sice i nadále stanovuje, že o rozdělení podílu na zisku rozhoduje valná hromada na základě řádné, nebo mimořádné účetní závěrky a současně upravuje i lhůtu pro projednání řádné účetní závěrky, zároveň však obsahuje ustanovení o takzvaném insolvenčním testu, který zabraňuje rozdělení zisku společnosti, v případech, kdy by takové rozdělení vedlo k úpadku společnosti a tím i možnému zkrácení jejích věřitelů. Toto ustanovení ve své podstatě naplňuje cíle předchozí právní úpravy a judikatury z ní vycházející a není tedy třeba nadále trvat na aplikaci pravidel, která byla popsána v předchozím odstavci.

Z uvedeného tedy vyplývá, že od 01.01.2014 není třeba před každým rozhodnutím valné hromady o rozdělení zisku v akciové společnosti sestavit mimořádnou účetní závěrku, je však nutné, aby statutární orgán vyhodnotil, zda řádnou účetní závěrku ještě může použít a nebo již potřebuje informace aktuálnější, tedy vyplývající z mimořádné účetní závěrky.