V posledních týdnech postupně nabylo účinnosti několik změn v oblasti zaměstnávání a pobytu cizinců. Některé z nich mají přitom zcela zásadní, až revoluční, charakter. Napříště bude platit, že stát bude postupovat vůči ekonomicky aktivním cizincům selektivněji – některým jejich pobyt usnadní, jiným naopak ztíží.
Tak například dne 30.08.2019 bylo vydáno nařízení vlády, kterým se aktivují tzv. kvóty na ekonomickou migraci. Aktivace těchto kvót je novou pravomocí vlády, která může určit maximální počet žádostí, přijatých v konkrétním měsíci, a to v závislosti na zemi původu žadatele či jeho profesi. Kvóty se pak uplatní pouze v případě žádostí o zaměstnaneckou kartu či dlouhodobé vízum za účelem podnikání.
Nařízení nabylo účinnosti pouhé 3 dny po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů, tedy 01.09. Zatímco kvóty pro některé země jsou stanoveny tak, že víceméně odpovídají obvyklému počtu podávaných žádostí či jej dokonce ani nedosahují (např. Turecko, kde platí roční limit 600 žádostí o zaměstnanecké karty), u jiných zemí je kvóta nastavena tak, že de facto vylučuje imigraci z dané země za konkrétním účelem (například v případě Vietnamu, kde je zcela vyloučena migrace za účelem podnikání).
Žádosti o modré karty těmto kvótám, na rozdíl od zaměstnaneckých karet, nepodléhají. Modrá karta je povolením k pobytu a k zaměstnání na pozici, která vyžaduje alespoň tříleté vysokoškolské či vyšší odborné vzdělání. Je možné, že tento postup bude uplatňován i v případě podnikatelských víz, kde platí poměrně přísné limity na počet přijímaných žádostí – žadatel si zajistí zaměstnání na pozici vhodné pro držitelé modré karty a podnikatelskou činnost bude vykonávat mimo sjednanou pracovní dobu.
Systém kvót rovněž zvýhodňuje účastníky projektů ekonomické migrace. Projekty ekonomické migrace umožňují zaměstnavatelům, kteří splňují podmínky pro účast, rychlejší vyřízení imigračních záležitostí jejích zaměstnanců či členů statutárních orgánů. Žadatelé zařazení v takovém projektu budou počítáni do zvláštní kvóty, která je často výrazně vyšší než obecná.
A právě od září se zcela mění struktura těchto vládních programů. Ruší se dosavadní projekty ekonomické migrace (Režimy Ukrajina a ostatní státy, Projekty Ukrajina a Indie a projekty Welcome Package a Fast Track) a na jejich místě se spouští tyto projekty:
Program Kvalifikovaný zaměstnanec pro zaměstnance z Ukrajiny, Srbska, Černé Hory, Mongolska, Filipín, Indie, Moldavska, Kazachstánu a Běloruska. Program se vztahuje pouze na tyto profese:
- Úředníci
- Pracovníci ve službách a prodeji
- Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
- Řemeslníci a opraváři
- Obsluha strojů a zařízení, montéři
Program Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, vztahující se na tyto hlavní třídy dle klasifikace CZ-ISCO:
- 1 Zákonodárci a řídící pracovníci
- 2 Specialisté
- 3 Techničtí a odborní pracovníci
Výhodou tohoto programu mimo jiné je i fakt, že jsou do něj zařazeni i rodinní příslušníci těchto zaměstnanců.
- Program Klíčový a vědecký personál pro statutární zástupce, manažery, klíčové specialisty významných českých a zahraničních investorů, výzkumných organizací, technologických společností a start-upů. Tento program svým rozsahem a pravidly z velké části představuje kombinaci dosavadních programů „Welcome Package“ a „Fast Track“.
Kromě kvót se však pro zaměstnavatele i zaměstnance mění i další věci. Zavádí se například tzv. mimořádné pracovní vízum, které má sloužit k dočasnému překlenutí pracovních sil na českém pracovním trhu. O tato víza bude možné žádat pouze tehdy, pokud je vláda „aktivuje“ svým nařízením. Tato víza byla zjevně zavedena z toho důvodu, že řízení o udělení zaměstnanecké či modré karty, jako primární způsob zaměstnání cizince, je často vnímáno jako příliš zdlouhavé a těžkopádné.
Řízení o mimořádném pracovním vízu má být výrazně rychlejší, odpadne například povinnost odběru biometrických údajů. Platnost víza bude maximálně 1 rok a po uplynutí jeho platnosti bude nutné území ČR opustit, není tedy možné žádat o jeho prodloužení či o změnu na jiný účel.
Otázkou samozřejmě je, do jaké míry dojde ke skutečnému zrychlení procedury. Mimořádné pracovní vízum nemá tzv. duální charakter, jak je tomu u zaměstnanecké karty (tj. nemá povahu pobytového i pracovního povolení „v jednom“), k žádosti o mimořádné pracovní vízum bude nutné přiložit i platné pracovní povolení vydané Úřadem práce. Na vydání tohoto povolení má přitom Úřad práce 30 dní.
Zaměstnavatele by rovněž mohly zajímat i tyto dílčí změny:
- mění se proces vydávání souhlasu se změnou zaměstnavatele i náležitosti této žádosti,
- změnit zaměstnavatele cizince bude možné teprve po 6 měsících od udělení zaměstnanecké karty,
- správní poplatek v nové výši 5.000 Kč za udělení zaměstnanecké karty je nyní splatný již při podání žádosti na zastupitelském úřadu.
Pro Vaši informaci přikládáme i tabulku s kvótami platnou od 01.09.2019:
Maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání
Zastupitelský úřad | Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku | Program klíčový a vědecký personál |
Abudža | 12 | 4 |
Addis Abeba | 12 | 4 |
Akkra | 12 | 4 |
Alžír | 12 | 4 |
Ammán | 12 | 4 |
Ankara | 12 | 6 |
Bagdád | 0 | 0 |
Baku | 12 | 4 |
Bejrút | 12 | 4 |
Bělehrad | 100 | 10 |
Damašek | 0 | 0 |
Dillí | 24 | 12 |
Erbíl | 0 | 0 |
Hanoj | 0 | 0 |
Islámábád | 0 | 0 |
Istanbul | 12 | 6 |
Jekatěrinburg | 50 | 25 |
Kábul | 0 | 0 |
Káhira | 12 | 4 |
Kišiněv | 12 | 4 |
Kyjev | 24 | 12 |
Lusaka | 12 | 4 |
Lvov | 24 | 12 |
Minsk | 24 | 8 |
Moskva | 100 | 50 |
Nairobi | 12 | 4 |
Nursultan (Astana) | 12 | 4 |
Pchjongjang | 0 | 0 |
Pretoria | 12 | 4 |
Rabat | 12 | 4 |
Sankt Petěrburg | 50 | 25 |
Sarajevo | 12 | 4 |
Skopje | 12 | 4 |
Taškent | 12 | 4 |
Tbilisi | 12 | 4 |
Teherán | 12 | 4 |
Tunis | 12 | 4 |
Ulánbátar | 12 | 4 |
Maximální počet žádostí o zaměstnaneckou kartu
1 | 2 | 3 | 4 |
Zastupitelský úřad | Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku | Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Program klíčový a vědecký personál | Program kvalifikovaný zaměstnanec |
Abudža | 60 | 30 | 0 |
Addis Abeba | 60 | 30 | 0 |
Akkra | 60 | 30 | 0 |
Alžír | 60 | 30 | 0 |
Ammán | 60 | 30 | 0 |
Ankara | 300 | 100 | 0 |
Bagdád | 30 | 30 | 0 |
Baku | 200 | 50 | 0 |
Bangkok | 250 | 30 | 0 |
Bejrút | 60 | 30 | 0 |
Bělehrad | 3000 | 100 | 2500 |
Damašek | 30 | 30 | 0 |
Dillí | 1200 | 500 | 600 |
Erbíl | 30 | 30 | 0 |
Hanoj | 200 | 200 | 0 |
Islámábád | 30 | 30 | 0 |
Istanbul | 300 | 100 | 0 |
Jakarta | 100 | 30 | 0 |
Jerevan | 200 | 50 | 0 |
Kábul | 30 | 30 | 0 |
Káhira | 60 | 30 | 0 |
Kišiněv | 800 | 100 | 600 |
Kyjev | 1600 | 500 | 1100 |
Lusaka | 60 | 30 | 0 |
Lvov | 40720 | 0 | 40000 |
Manila | 1200 | 100 | 1000 |
Minsk | 1000 | 100 | 800 |
Nairobi | 60 | 30 | 0 |
Nursultan (Astana) | 380 | 30 | 300 |
Pchjongjang | 0 | 0 | 0 |
Pretoria | 100 | 70 | 0 |
Rabat | 60 | 30 | 0 |
Sarajevo | 500 | 50 | 0 |
Skopje | 200 | 30 | 0 |
Taškent | 100 | 30 | 0 |
Tbilisi | 300 | 30 | 0 |
Teherán | 60 | 30 | 0 |
Tunis | 60 | 30 | 0 |
Ulánbátar | 1200 | 30 | 1000 |