Mnozí z našich klientů se na nás v současné době s ohledem na epidemii koronaviru COVID-19 obracejí s dotazy, zda mají jejich zaměstnanci nárok na stravenky, i když z důvodu mimořádných provozních opatření musejí vykonávat práci z domova, tzv. „Home office“, a zda je v tomto případě možné zahrnout náklady na stravenky do daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele.
V této souvislosti předně zdůrazňujeme, že vznik nároku zaměstnance na stravenku a uznatelnost daňových nákladů jsou dvě zcela odlišné věci. V případě Home officu totiž může nastat situace, že zaměstnanci nárok na stravenku vznikne, na straně zaměstnavatele se však nebude jednat o daňově uznatelný náklad.
Pokud jde o vznik nároku zaměstnance na stravenku lze uzavřít, že stravenka je dobrovolným zaměstnaneckým benefitem, a proto bude vždy záležet na skutečnosti, jak je vznik nároku na stravenku u daného zaměstnavatele nastaven. Standardně nárok na stravenku vzniká zaměstnanci, který odpracuje stanovený počet hodin v rámci jedné směny/dne. Z tohoto pohledu pak nehraje roli, zda zaměstnanec koná práci na pracovišti zaměstnavatele či z domova. Podstatné v tomto případě však je, jaký režim práce z domova bude se zaměstnancem dohodnut, tj. zda pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel či je její rozvržení ponecháno na zaměstnanci. Obě varianty skýtají určité výhody i nevýhody na obou stranách. Pro posouzení vzniku nároku na stravenku, jejíž vznik je u zaměstnavatele navázán na odpracování směny, je však rozvržení pracovní doby klíčové. Nárok na poskytnutí stravenky vzniká u takového zaměstnavatele pouze v případě, kdy počátek a konec pracovní doby stanovuje zaměstnavatel. Jen tak je totiž možné konkrétně určit rozhodné dny a tomu odpovídající odpracované hodiny, za které zaměstnanci stravenka náleží.
Pokud jde o otázku, kdy je možné stravenky považovat za daňově uznatelný náklad zaměstnavatele, musejí být splněny všechny následující podmínky:
- zaměstnanec vykonává práci na pracovišti (přičemž se nemusí jednat o pracoviště zaměstnavatele) podle pokynů zaměstnavatele,
- zaměstnanec má předem rozvrženou pracovní dobu do směn,
- zaměstnanec vykonává práci během stanovené směny alespoň 3 hodiny či je po tuto dobu na pracovišti alespoň připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.
Pokud tedy zaměstnavatel v souladu s pracovní či kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo na základě dohody poskytne stravenku zaměstnanci, který pracuje z domova, přičemž si pracovní dobu v souladu s § 317 zákoníku práce rozvrhuje sám, nebude si moci uplatnit stravenku jako daňově uznatelný náklad, neboť nebudou naplněny uvedené podmínky.
Bude-li mít zaměstnanec stanoveno pracoviště z domova, bude se jednat v případě poskytnutí stravenky vždy o jeho osvobozený příjem bez splnění dalších podmínek.
Z tohoto důvodu doporučujeme našim klientům při sjednávání výkonu práce z domova, ať už je důvodem výkonu práce z domova poskytnutí benefitu či reakce na aktuální epidemiologickou situaci v ČR, důkladně zvážit, zda bude pracovní dobu rozvrhovat zaměstnavatel či si ji bude zaměstnanec určovat sám. V každém případě je však třeba, aby dohoda o výkonu práce z domova byla sjednána písemně. Samozřejmě takto sjednaný režim se může týkat i jen části stanovené týdenní pracovní doby.
