Spolu s naší kolegyní Teresou N. Taylor z partnerské washingtonské kanceláře Vám přinášíme přehled, jaké právní a daňové prostředky nasadily USA v boji proti pandemii a jejím hospodářským dopadům.
Vláda Spojených států vydala dne 19. března 2020 klíčovou směrnici CISA. Ve směrnici vláda státům federace doporučila, jakým způsobem mohou předcházet šíření koronaviru. Zároveň vláda ve směrnici definovala pracovníky klíčových sektorů infrastruktury, kterých by se většina omezení souvisejících s pandemií nemoci COVID-19 neměla týkat.
Jelikož je americká společnost velmi citlivá na omezování práv občanů (ačkoliv se může jevit jako proporcionální), je většina omezení vydávána na místní úrovni, resp. na úrovni jednotlivých států federace. Současně byla v rámci boji proti dopadům koronavirové pandemie přijata celá řada opatření v pracovně-právní oblasti. Vláda se snažila těmito opatřeními zejména ochránit zaměstnance a zamezit jejich propouštění v této výjimečné situaci. Právní úprava v USA v porovnání s úpravou v zemích EU je totiž tradičně poměrně méně ochranitelská ve vztahu k zaměstnancům.
USA podstatným způsobem omezily mezinárodní i vnitrostátní cestování. Nejprve prezident Trump v únoru oznámil zákaz vcestování do Spojených států z Číny, v březnu bylo postupně omezeno vcestování z dalších zemí, včetně Mexika a Kanady. Současně s tím většina států zavedla povinnou čtrnáctidenní karanténu pro všechny občany, kteří přicestovali z jiného místa v rámci USA.
Většina států federace nařídila karanténu ve vlastní gesci. Tato omezení se začala rozvolňovat v průběhu května. Stejně tak zavření provozoven a podmínky pro jejich fungování jsou upraveny vždy na úrovni jednotlivých států. Obecně však platí, že se omezení netýkají klíčových pracovníků definovaných ve směrnici CISA.
Jelikož více než 20 milionů Američanů přišlo v důsledku pandemie koronaviru a s ní spojených opatření o práci, vyčlenila vláda na podporu podnikání v rámci zákona o podpoře, pomoci a hospodářské stabilitě při působení koronaviru (zákon „CARES“) více než 2 biliony dolarů. Tento balíček má za cíl mj. zajistit mzdy zaměstnanců a ochránit pracovní místa. V jeho rámci mohou malé podniky s méně než 501 zaměstnanci, které byly negativně postiženy pandemií, čerpat po dobu 8 týdnů výhodnou půjčku. Pokud za toto období daný podnik nepropustí žádného zaměstnance a vypůjčené prostředky použije výlučně na pokrytí mezd svých zaměstnanců, bude mu půjčka odpuštěna. Dalším opatřením v rámci zákona CARES jsou provozní úvěry, kterými chce vláda pomoci malým a středním podnikům. Provozní úvěry lze čerpat až do výše až 2 miliony dolarů.
Na základě právních předpisů vydaných americkou vládou v souvislosti s koronavirem musí malé podniky poskytnout některým zaměstnancům placené volno. Mzdy vyplacené těmto zaměstnancům do stanovené hranice dostanou firmy formou slevy na dani nahrazené od vlády zpět. Poskytování placeného volna probíhá v různých režimech. Jeden režim nařizuje firmám platit zaměstnancům, kteří jsou postiženi uzavřením škol ať už formou ztráty pracovního místa nebo nutností starat se o dítě v domácnosti, po dobu 12 týdnů náhradu mzdy. Náhrada mzdy je vyplácena ve výši dvou třetin mzdy (maximálně dvě stě dolarů denně) až do celkové výše 10 tisíc dolarů. Druhý režim ukládá firmám povinnost dát zaměstnancům v nařízené karanténě nebo s příznaky nemoci COVID-19 až 80 hodin placeného volna. Těmto zaměstnancům náleží mzda v plné výši.
Vláda se snaží v rámci přijatých opatřeních pomoci i domácnostem. Ministerstvo pro bydlení a bytovou výstavbu vyhlásilo moratorium, kterým na 60 dnů zmrazilo možnost vypovědět rodiny pro neplacení z jejich domovů, jestliže mají hypotéku pojištěnou Federální správou bydlení. Další opatření pro podnikatele i rodiny s hypotékami vydaly i jednotlivé státy. Například v Kalifornii platí do konce května absolutní zákaz vystěhování z prostor určených k bydlení. Podobná opatření byla přijata i v oblasti nájmů – a to jak komerčních tak i nekomerčních. Obdobně jako v jiných zemích bude možné se v některých případech dovolat pandemie jakožto vyšší moci a důvodu pro nemožnost plnění nájemní smlouvy.
V daňové oblasti americká finanční správa (IRS) umožnila odklad lhůty k úhradě a podání přiznání k federální dani z příjmu o 3 měsíce, tj. odklad až do 15 července 2020. Na stejné datum IRS odložila i lhůtu pro federální daně darovací a mezigenerační.[1] Zároveň zaměstnavatelé a živnostníci dostali v rámci zákona CARES možnost zažádat si o posečkání s odvody na sociální zabezpečení a daně ze samostatné výdělečné činnosti až do 31. prosince 2021.
Článek byl zpracován ve spolupráci s Teresou N. Taylor, partnerkou americkou advokátní kanceláře Butzel Long's Washington D.C. office. Více na https://www.butzel.com/ nebo taylortn@butzel.com.
[1] Generation-skipping tax, daň, kdy se předává majetek příbuznému mladšímu o více než 37,5 let
