V červenci jsme Vám ve spolupráci s partnerskou washingtonskou kanceláří přinesli článek o dopadu epidemie koronaviru v USA, nyní jsme pro Vás za asistence Erwina. J. Shustaka z renomované advoktání kanceláře Shustak, Reynolds & Partners v kalifornském San Diega připravili stručný přehled vybraných právních opatření, které byly zavedeny v nejlidnatějším státu USA – Kalifornii. V našem příspěvku se rovněž zabýváme některými právními důsledky epidemie nemoci COVID-19 v Kalifornii.
Kalifornie byla jedním z prvních států, kde se nemoc COVID-19 v USA objevila a také jedním z prvních států, který začal v tomto důsledku zavádět opatření omezující veřejný život a provoz vládních budov, když např. kalifornské státní soudy byly uzavřeny k 23. březnu, což efektivně zastavilo všechna řízení. Státní soudní soustava byla od 26. května postupně otevírána, nejprve pouze pro zaměstnance soudů, posléze i pro účastníky řízení. Nicméně v případech, kdy je to možné a kdy není přítomnost účastníků a členů poroty před soudem nezbytně nutná, zavedly některé soudy možnost účastnit se soudních jednání skrze audiovizuální přenos. Omezení činnosti soudů tak logicky může vést k protažení některých řízení – dle odhadů i o více než jeden rok. Totéž platí i o fungování federálních soudů – přestože v rámci restriktivních opatření nedošlo k úplnému přerušení jejich činnosti, očekávají se zásadnější prodlevy oproti normální době vyřízení věcí o více než rok.
Coronavirus se negativně dotkl i běžících arbitráží, jelikož značná část jednání před rozhodčími orgány byla odročena na neurčito. Kalifornská vláda zároveň vyhlásila moratorium, kterým po dobu 90 dnů zamezila možnosti vypovědět nájemníky pro neplacení z pronajímaných prostor, což se týká i běžících řízení směřujících k vykonání takových rozhodnutí.
Jako výsledek nedativních dopadů pandemie koronaviru na americkou ekonomiku byl v březnu přijat zvláštní zákon o podpoře, pomoci a hospodářské stabilitě při působení koronaviru (zákon „CARES“), v jehož rámci vláda USA uvolnila více než 2 biliony dolarů. Tento balíček měl především za cíl ochránit zaměstnance a pracovní místa. V rámci zákona CARES byl spuštěn program na ochranu mezd (Paycheck Protection Program, též „PPP“), který umožnil malým podnikům postižených pandemií, čerpat po dobu 8 týdnů výhodnou půjčku, kterou lze dokonce při splnění podmínky mj. jejího užití ze 75 % na mzdy zaměstnanců v celé výši odpustit. Nicméně mnoho zaměstnavatelů program PPP kritizovalo z důvodu, že pro ně není ekonomicky smysluplné zaměstnávat zaměstnance po dobu osmi týdnů, pokud jim není znám termín otevření jejich podniku. Zákon CARES též uvolnil pro malé a střední podniky provozní úvěry, které lze čerpat až do výše až 2 miliony dolarů.
Zajímavým problémem v americkém právním prostředí bude jistě i plnění resp. případné řešení sporů týkajících se plnění z pojišťovacích smluv u podnikatelů, kteří se pojistili proti nemožnosti provozovat svou živnost. Většina podnikatelů, kteří jsou takto pojištěni, bude usilovat o vyplacení pojistného plnění z důvodu, když museli přerušit provoz kvůli pandemii koronaviru. Tento druh smluv ale většinou považuje za pojistnou událost spíše fyzické poškození provozoven. Jak se k této skupině nároku postaví soudní praxe ukáže až čas.
Článek byl zpracován ve spolupráci s Erwinem J. Shustakem, základajícím partnerkem americkou advokátní kanceláře Shustak, Reynolds & Partners, P.C. Více na https://www.shufirm.com/ nebo shustak@shufirm.com.
