S počátkem roku 2021 se stala účinnou novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb. Ta mimo jiné přinesla změny v oblasti posuzování nároku na dovolenou, kdy došlo k výrazné změně v koncepci dovolené.
Nadále se tak nepočítá s jejím krácením či krácením její části při splnění podmínky 60 odpracovaných dní a absence výkonu práce po dobu alespoň 100 dní z důvodu určitých překážek v práci. Nyní se takové překážky v práci započítají do doby výkonu práce v maximální výši dvacetinásobku stanovené (kratší) týdenní doby za kalendářní rok.
Pro započtení takových překážek v práci do doby výkonu práce je pak stanovena podmínka. Mimo tyto překážky v práci musí zaměstnanec v daném roce odpracovat alespoň dvanáctinásobek (kratší) týdenní pracovní doby.
Na druhou stranu byl rozšířen okruh důležitých osobních překážek v práci, které se do tohoto limitu nezapočítávají a započítávají se tak jako výkon práce v jejich plném rozsahu. Jedná se o:
- dočasnou pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
- karanténu nařízenou podle jiného právního předpisu,
- čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
- jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 zákoníku práce, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.
Zákon tak rozděluje všechny překážky v práci zaměstnance do dvou kategorií – první, která se započítává do počtu hodin odpracovaných zaměstnancem a druhou, která se nezapočítává. I proto je nezbytné překážky v práci vyjádřit v hodinách podle toho, na jak dlouhou směnu nebo její část zaměstnanci připadly.
Pro výpočet nároku na dovolenou v hodinách se pak použije následující vzorec:
(Týdenní pracovní doba v hodinách x odpracovaná doba v týdnech x počet týdnů dovolené) : 52
Výsledek v hodinách nároku na dovolenou je pak zaokrouhlen směrem nahoru na celé hodiny.
Například u zaměstnankyně, jejíž zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené, týdenní pracovní doba činí 40 hodin, a která bude čerpat celou mateřskou dovolenou a ihned po jejím skončení nastoupí na rodičovskou dovolenou, vznikne nárok maximálně na 23 dnů a 1 hodinu dovolené (184,61 ≐ 185 hodin).
V tomto případě totiž odpracovaná doba v týdnech činí 48 týdnů (28 týdnů za mateřskou dovolenou a oněch maximálně 20 týdnů za navazující rodičovskou dovolenou).
