S koncem minulého roku přišel i konec transpoziční lhůty pro whistleblowingovou směrnici, proto je na místě podívat se, jaké dopady bude mít nově předložený vládní návrh Zákona o ochraně oznamovatelů, jakmile začne platit. Pozitivem nepochybně je, že aktuální podoba zákona se nesnaží být zbytečně přísnější, než je směrnicí požadováno, jako tomu v minulosti s několika legislativními počiny bylo, na úkor české konkurenceschopnosti na trhu EU.
Zásadní novinky, které tato legislativní změna přinese, bude nová povinnost pro zaměstnavatele, který zaměstnával v uplynulém kalendářním čtvrtletí nejméně 50 zaměstnanců (a další subjekty), zřídit interní systém pro oznamovatele. Tento systém bude podléhat obecným nárokům specifikovaných zákonem a budou se s ním pojit další povinnosti, upravující samotné nakládání s oznámeními. Pro případy, ve kterých oznamovací systém nemusí být zřízen zaměstnavatelem, bude jemu obdobný systém zřízen a dále spravován ministerstvem spravedlnosti.
Jak pro oznamovatele, tak oznamovaného, je podstatné zmínit, že podaná oznámení, je třeba vyřešit do tří měsíců, pokud se jedná o žádost podávanou na Ministerstvu spravedlnosti a do 30 dní v případě, že se jedná o interní systém zřizovaný společností.
Návrh zákona také upravuje postihy pro všechny osoby, kterých se zákon týká, pro případ nesplnění povinností. Například pro oznamovatele, za podávání nepravdivých oznámení, či pro oznamovaného za odmítnutí, či nevyřízení podaného oznámení. V kostce můžeme říct, že povinnosti jsou v případě nesplnění sankcionovány pokutami začínajících na 50 tis. po 1 milion korun, či 5% čistého obratu za poslední účetní období.
Očekávaná účinnost a tedy nutnost být na výše zmíněné povinnosti připraven, je aktuálně nastavena na 1. červenec 2023, můžeme se však stále dočkat posunu.
