Může být posouzeno jako nelegální zaměstnávání, pokud společnost uzavře smlouvu o dílo?
Na začátku roku 2022 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek a potvrdil tak rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj, kterým uložil pokutu ve výši 1.100.000,- Kč za umožnění výkonu nelegální práce. Konkrétně se jednalo o zastřené zprostředkování zaměstnání a aplikaci tzv. švarcystému.
V daném případě se jednalo o situaci, kdy několik cizinců vykonávalo práci pro společnost AP. Tato společnost však měla uzavřené smlouvy o dílo s dalšími dvěma společnostmi, které jí za práci provedenou těmito cizinci vystavovaly faktury. Dle oblastního inspektorátu práce ovšem tito cizinci vykonávali pro AP závislou práci, protože práce vykazovala veškeré znaky závislé práce a jejich postavení se nelišilo od postavení ostatních zaměstnanců.
AP namítala mj., že cizinci práci vykonávali pro společnosti, se kterými měla uzavřené smlouvy o dílo, avšak tuto námitku shledal soud za nerelevantní. Kromě naplnění všech znaků závislé práce, cizinci pracovali na společném pracovišti se zaměstnanci společnosti AP, vykonávali práci stejného charakteru a byly úkolováni i odměňováni zaměstnanci stěžovatelky AP. Na pracovišti se navíc nevyskytovali zaměstnanci jiných společností, kteří by cizince úkolovali. S výjimkou dvou osob pak s nimi nebyly uzavřeny smlouvy a všichni považovali za svého zaměstnavatele společnost AP. Cizinci dále bydleli v ubytovně AP, stravovali se v závodní jídelně a odměna za práci jim byla vyplácena v hotovosti z rukou mistrové, či některé z pracovnice společnosti AP.
NSS upozornil, že je v takových situacích v každém jednotlivém případě nutno zkoumat faktické naplnění podmínek výkonu závislé práce tak, jak jsou vymezeny v zákoníku práce a pro prokázání, že je konkrétní práce závislou, je dlouhodobě stanoveno, že je potřeba prokázat následující znaky: a) osobní a b) soustavný výkon práce, c) jménem zaměstnavatele, d) podle jeho pokynů, přičemž e) zaměstnanec se vůči zaměstnavateli nachází v podřízeném vztahu.
Vzhledem k tomu, že se cizinci z pohledu třetích osob od zaměstnanců společnosti AP nijak neodlišovali a naplňovali znaky závislé práce, NSS shledal, že se společnost AP opravdu dopustila přestupku umožnění výkonu nelegální práce. Dle jeho slovy byl smluvní vztah (uzavřené smlouvy o dílo) vyhodnocen jako účelový, s cílem zastírat skutečnost, že cizinci vykonávali závislou práci pro stěžovatelku AP. Pokud by se však prokázalo, že byli cizinci ve smluvním vztahu se společnostmi, se kterými byla uzavřena smlouva o dílo, společnost AP by tento přestupek spáchat nemohla.
