Nástrahy uplatnění nároku při lékařském pochybení
V případě lékařského pochybení se pacienti zpravidla dostávají do nelehkého postavení a zvažují, zda vůbec na jedné straně mají možnost nárok na náhradu majetkové a nemajetkové újmy úspěšně uplatnit a na straně druhé, zda jsou schopni vynaložit nejen finanční, ale i duševní kapacity na spor, když zpravidla v první řadě řeší negativní následky na zdraví a obavy z budoucího vývoje. Tyto pocity jsou posilovány informační převahou lékařů a zdravotnických zařízení, kteří na rozdíl od pacienta-laika disponují odbornými znalostmi, tak i kompletní zdravotnickou dokumentací, přičemž ji sami vyhotovují.
- Vydání zdravotnické dokumentace
Jako první krok lze pacientům doporučit, aby požádali o vydání opisu kompletní zdravotnické dokumentace, na což mají dle občanského zákoníku i zákona o zdravotních službách nárok. Její obsah a případně i chybějící záznamy dávají možnost učinit první zásadní odhad o naději na úspěch v případném sporu. Je nutno zmínit, že i spory o vydání zdravotnické dokumentace bohužel nejsou neobvyklé, pacienti je však v drtivé většině případů vyhrávají.
- Informovaný souhlas
Zvláštní pozornost ve zdravotnické dokumentaci by měla být věnována informovanému souhlasu uděleného na základě dostatečně splněné poučovací a vysvětlovací povinnosti lékaře:
Jak potvrdil i Nejvyšší soud, je-li „reálně pravděpodobné“, že by pacient v případě splnění poučovací povinnosti lékařem zákrok v jeho konkrétní podobě nepodstoupil (příp. by podstoupil alternativní léčbu, o které měl být, ale nebyl poučen), odpovídá lékař a poskytovatel zdravotních služeb za újmu pacientovi vzniklou, ačkoliv lékař při samotném zákroku nepochybil.
- Uplatnění nároku u poskytovatele zdravotních služeb
Jako další krok pacienta se nabízí uplatnění nároku u zdravotního zařízení, které disponuje ze zákona povinným pojištěním odpovědnosti za škodu. Pacienti by neměli být překvapeni, když jejich nárok nebude uznán a zdravotnické zařízení bude trvat na tom, že k žádnému pochybení ať už konkrétního lékaře či systémového pochybení spočívajícím v organizaci práce a dohledu nedošlo. Zdá se, že oproti jiným zemím, např. USA, pojišťovny spíše nedoporučují nároky v předsoudní fázi uznávat – statisticky je to pravděpodobně finančně výhodnější postup, když soudní spory vede spíše menšina poškozených pacientů a vzhledem k vysokým nárokům na prokázání lékařského pochybení ze strany pacienta je výsledek často nejistý.
- Důkazní břemeno pacienta a non lege artis postup
Ačkoliv již Ústavní soud judikoval, že vztah pacienta a lékaře je specifickým „vztahem .., v němž má z mnoha důvodů, avšak především z důvodů znalostních, převahu moci právě lékař“ (slovy zákona: pacient je slabší stranou a zpravidla i spotřebitelem), oproti jiným právním řádům české zákony a soudy neulehčují v důkazním břemenu pacientovi:
Pacient tak jako žalobce bude muset prokázat nejen pochybení lékaře, poškození svého zdraví, ale i příčinnou souvislost mezi nimi – tedy, že by bez pochybění lékaře k poškození zdraví nedošlo
V lékařském pochybení, tedy postupu non lege artis se skrývá ďábel v detailu. Lékaři odpovídají zpravidla za postup, nikoliv za výsledek a jejich obrana spočívá v tom, že i při správném postupu dochází statisticky ke komplikacím a výsledkům, které nejsou uspokojivé. Tato argumentace má své limity a lze doporučit vyhledat právní i odbornou pomoc lékaře-znalce.
- Znalecký posudek
Zásadním důkazem je vždy znalecký posudek v oboru lékařství: Soud zná právo, ale závěr o tom, zda došlo k poškození zdraví v důsledku chyby lékaře opírá o znalecký posudek. Jakkoliv je to Nejvyšším soudem judikovaný správný postup, neměla by být opomenuta druhá strana mince:
Konečný závěr má vyslovit jen soud v rámci zásady volného hodnocení důkazů, a proto i opatrně a kolegiálně formulované znalecké závěry pracující s mírami pravděpodobnosti mohou v kontextu dalších důkazů založit odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb.
Ke znaleckým posudkům je dobré připomenout, že v českém procesním právu je jejich důkazní síla (za určitých okolností) nezávislá na tom, zda byly vyhotoveny před zahájením soudního řízení anebo po něm z nařízení soudu. Je proto vhodné zadat znalecký posudek ještě před podáním žaloby a s jeho výsledky konfrontovat druhou stranu: Naděje na mimosoudní řešení věci se tím zvýší.
