S účinností od 1.1.2026 zavádí občanský soudní řád nový institut, a sice rozkaz k vyklizení, který má za cíl umožnit pronajímatelům rychleji vystěhovat bývalé nájemce, kteří neoprávněně užívají pronajímaný byt nebo dům i po skončení nájmu. Aby však soud žádosti pronajímatele o vydání rozkazu vyhověl, je nutné splnit zákonem předepsané podmínky a postup.
Prvně je potřeba nájemci, který pronajímaný byt či dům užívá i po dni, kdy nájem skončil, doručit písemnou výzvu k vyklizení pronajatého bytu či domu. Výzva musí být doručena minimálně 14 dnů před podáním návrhu soudu, na adresu pro doručování nebo poslední známou adresu. Až pokud nájemce na tuto výzvu nereaguje, může pronajímatel podat návrh na vyklizení, ke které doloží mimo jiné i odeslání zmíněné výzvy. Bez toho soud rozkaz k vyklizení nevydá. Dále musí pronajímatel prokázat nejen své právo k dotčené nemovitosti, například že je jejím vlastníkem, ale také skutečnost, že skutečně došlo k zániku nájemního vztahu a jedná se tedy o neoprávněné užívání. Současně v dané věci nesmí probíhat soudní řízení ohledně přezkumu oprávněnosti výpovědi.
V rozkazu k vyklizení je žalovanému nájemci soudem uložena povinnost k vyklizení pronajímané nemovitosti, a to do 15 dnů od jeho doručení a k úhradě nákladů řízení. Doručení v tomto případě je možné pouze do vlastních rukou. To znamená, že s výjimkou doručení do datové schránky, musí nájemce rozkaz k vyklizení skutečně převzít, nedoručí se automaticky, pokud nájemce převzetí brání.
Má-li nájemce za to, že vyklizení je neoprávněné, má možnost do 15 dnů podat odpor. Je-li odpor podán včas, rozkaz k vyklizení se automaticky ruší a soud nařídí jednání. Nájemce pak má 30 dní na vyjádření, proč s vyklizením nesouhlasí.
Závěrem doplňujeme, že soud může vydat rozkaz k vyklizení automaticky i v případě podání žaloby na vyklizení, a to bez slyšení žalovaného nájemce.
Otázkou však zůstává, nakolik fakticky k zrychlení dojde, pokud se bude nájemce bránit doručování.
