Tématem oprav a technického zhodnocení majetku jsme se na našich stránkách zaobírali již několikrát s tím, že jsme upozorňovali především na nutnost důkazních prostředků. ZDE. Jelikož se posouzení, zda se jedná o opravu či technické zhodnocení nedotýká pouze daně z příjmu právnických osob, ale také daně z přidané hodnoty, může mít posouzení vícero dopadů ZDE.
Zákon o daních z příjmů vysvětlujete technické zhodnocení takto:
(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).
(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.
(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
(4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.
(5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.
Technické zhodnocení se nemusí týkat pouze staveb, ale jakéhokoli majetku (strojů, vozového parku aj.)
Dnes bychom se chtěli věnovat situaci, kdy dochází jak k opravě, tak k technickému zhodnocení současně.
Souběhem se zaobíral na konci loňského roku Nejvyšší správní v rozsudku 6 Afs 273/2022–43.
O jaké náklady se jednalo
Žalobce opravoval hotel, přičemž část nákladů posoudil jako technické zhodnocení (stavební úpravy spočívaly v osazení oken, odstranění schodiště, vybourání nenosných příček a obnovení vyrovnávacího schodiště) a část jako opravu. Sporná plnění spočívající v opravě topení, koberců a kamerového systému nebyla věcně ani časově spojena se stavebními úpravami hotelu ohlášenými stavebnímu úřadu, a tedy s touto stavební akcí netvořila jeden celek.
Avšak i v případě shledané souvislosti by se dle žalobcova názoru u sporných plnění nemohlo jednat o technické zhodnocení, ale o opravy, a sice z toho důvodu, že topení, koberce a kamerový systém se již v budově nacházely a byly pouze opraveny jejich nefunkční prvky. Žalobce v této souvislosti namítal také vadu řízení, neboť žalovaný nevyhověl jeho návrhům na provedení důkazů výslechy dodavatelů, které žalobce navrhoval právě za účelem prokázání toho, že se v případě sporných plnění jednalo o opravy.
NSS uvádí dvě možnosti posouzení těchto situacích s odkazem na starší judikaturu:
- Obecně platí, že jsou‑li stavební úpravy prováděny v rámci jedné stavební akce (tj. v rámci komplexně prováděných stavebních prací, které tvoří z hlediska věcného a časového i z hlediska účelu jeden celek), a směřují‑li ke změně technických parametrů a způsobu využití nemovitosti, není nutné u každé dílčí úpravy zkoumat její charakter (tj. zda by mohla být oproti technickému zhodnocení opravou), a z tohoto důvodu výdaje (náklady) vynaložené na tyto dílčí práce vyčleňovat jako výdaje (náklady) přímo daňově uznatelné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2012, č. j. 8 Afs 33/2011‑99, nebo rozsudek ze dne 16. 8. 2018, č. j. 10 Afs 104/2018‑40).
- Avšak je možné, že v rámci určité investiční akce mohou být prováděny současně opravy a může docházet i k technickému zhodnocení (rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2008, č. j. 9 Afs 141/2007 ‑ 83, přičemž hranici mezi opravou a technickým zhodnocením je nutno v každém jednotlivém případě určit za pomoci dostatečně průkazných důkazních prostředků (viz rozsudky ze dne 8. 11. 2007, č. j. 9 Afs 50/2007‑58, a ze dne 26. 10. 2011, č. j. 9 Afs 24/2011‑107).
Vzhledem k dostatečným průkazním materiálům společnosti Nejvyšší správní soud vyhověl a v tomto případě bylo rozdělení nákladů na technické zhodnocení a opravu správné.
