Rozhodnutí se týkala případu německé společnosti M-GbR prodávající konečným zákazníkům poukazy, které byly vydávány za účelem nákupu digitálního obsahu různých prodejců na webových stránkách M-GbR. Jedná se o jedno z prvních rozhodnutí zabývající se úpravy poukazů účinné od r. 2019, proto by jeho závěry mohly přispět při využití poukazů v praxi.
Poukaz byl vždy vydán pro daný stát a dle obchodních podmínek ho směli využít pouze zákazníci s bydlištěm v daném státě. Poukazy byly nejprve vydány britskou společností, ovšem jejich další distribucí byli pověřeni prostředníci v jiných státech. Společnosti v jednotlivých článcích řetězce považovaly vydané poukazy od začátku za víceúčelové, neboť dle jejich názoru nebylo známo místo plnění. Z tohoto důvodu měla společnost za to, že se na její úrovni jednalo pouze o převod víceúčelového poukazu, který je mimo předmět daně, a že se tedy režim daně z přidané hodnoty řídí pravidly států, ve kterých byli jednotliví přeprodejci, kteří poukázku prodali koncovému zákazníku.
Dále M-GbR argumentovala tím, že poukazy využívali z důvodu výhody i koncoví zákazníci s bydlištěm v jiných státech než v Německu a nebylo tedy známo místo plnění. S těmito závěry ovšem německý správce daně nesouhlasil a vyhodnotil poukazy jako jednoúčelové.
Soudní dvůr Evropské unie vyslovil souhlas s německým správcem daně, jelikož i z jeho pohledu bylo místo plnění známo již při vydání poukazu. Pro správné posouzení transakce není podle soudu podstatné, že někteří koncoví zákazníci využívají poukaz v rozporu s obchodními podmínkami, ani to, že dochází k jejich přeprodeji prostředníky sídlících i v jiných státech.
Lze říci, že místo navýšení právní jistoty přineslo rozhodnutí spíše další otázky. Soudní dvůr se totiž zabýval pouze místem plnění, nikoliv sazbou daně, nevyslovil jasný závěr a věnoval se i variantě víceúčelových poukazů a jejich převodů.
Při vydání poukazu je nutné rozlišit, zda se jedná o jednoúčelový nebo víceúčelový poukaz. Jestliže jsou při vydání poukazu známa sazba daně a místo plnění, jedná se o jednoúčelový poukaz a společnost je povinna odvést DPH hned při vydání poukazu. Skutečné předání zboží či poskytnutí služby na základě předložení poukazu DPH nepodléhá.
V opačném případě, pokud alespoň jeden z těchto dvou údajů znám není, jedná se o víceúčelový poukaz a povinnost odvedení DPH se přesouvá na okamžik skutečného dodání zboží či poskytnutí služby.
