Koronavirus a práce

Pro mnohé zaměstnavatele epidemie COVID-19 a související opatření znamenají, že nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci ve stejném rozsahu, jako dříve, případně jsou nuceni se se svým zaměstnancům dohodnout na práci z domova.

Některým zaměstnancům může být nařízena karanténa či jsou nuceni se starat o dítě, které kvůli zavřeným školám musí zůstat doma.

Ošetřovné

Zaměstnanci, kteří pečují o dítě mladší 10 let, mají nárok na volno v celkové době 9 dnů, příspěvek ve formě ošetřovného pak platí stát.

Byl rovněž schválen návrh zákona, podle kterého bude věková hranice posunuta na 13 let, přičemž se doba 9 dnů prodlužuje na celou dobu uzavření základních škol.

Nařízená karanténa

Zde se uplatní obvyklá pravidla jako v případě „běžných“ pracovních neschopností. Zaměstnanci je tak prvních 14 dní vyplácena náhrada mzdy odpovídající 60 % výdělku.

Dle nově schváleného programu „Antivirus“ by měl být zaměstnavateli poskytnut příspěvek ve výši 80 % z poskytnuté náhrady mzdy.

Jak řešit zaměstnance, pro které aktuálně není práce?

Dovolená

Zaměstnavatel může nařídit zaměstnanci čerpání dovolené. Zaměstnanci je nutné čerpání dovolené oznámit alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodnete na kratší době. 

Má-li zaměstnanec již naplánovanou dovolenou na jinou dobu (například na léto), je možné její datum přesunout. Opět platí, že je nutné jej upozornit 14 dní předem (pokud není dohodnuto jinak), a pozor na to, že zaměstnanec bude v takovém případě moci uplatnit náklady, které mu vznikly v souvislosti se zrušením již schválené dovolené, jako jsou třeba náklady na storna u cestovních kanceláří. Vhodné je tedy eventuální zrušení dovolených dopředu se zaměstnanci komunikovat a rušit již schválenou dovolenou jen v těch případech, ve kterých nevzniknou v souvislosti s tímto zrušením ideálně žádné související náklady.

Praktickým řešením může být i nařízení náhradního volna za přesčasy.

Home Office

Obecně není potřeba pro výkonu práce z domova žádné zvláštní písemné dohody, postačí, pokud zaměstnanec projeví svůj souhlas např. e-mailem či bez námitek začne práci vykonávat. Jinak tomu bude v případě, že se domov zaměstnance nachází na jiném místě, než kde je aktuálně sjednané místo výkonu práce (například zaměstnanec má místo práce vymezení obcí Prahou, bydlí však v Mělníku). V takové případě by se z čistě formálního hlediska jednalo o (byť dočasnou) změnu místa výkonu práce, která musí být ošetřena písemně.

Věříme, že za aktuálních okolností budou inspektoráty práce shovívavé a nebudou na písemné podobě eventuálního místa výkonu práce, v případě výkonu práce z domova odlišného od toho, které bylo jako místo výkonu práce sjednáno v pracovní smlouvě, trvat.

Z hlediska právní jistoty lze i tak doporučit písemné sjednání změny místa výkonu práce a uzavření dohody o výkonu práce z domova (která má svá jistá specifika), kde budou jednotlivá práva a povinnosti stran blíže vymezena.

Překážky v práci, částečná nezaměstnanost (Kurzarbeit): Obecně platí pro zaměstnavatele poměrně přísné pravidlo, že pokud nemůže zaměstnanci přidělovat práci, náleží zaměstnanci i tak náhrada mzdy. To platí i v případě, že zaměstnavatel takovou situaci žádným způsobem nezavinil. Platí však určité výjimky:

  • Prostoj: Pokud zaměstnanec nemůže konat práci z provozních příčin (poruchy zařízení, nedostatek surovin), náleží mu náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. O takovou situaci jde zejména tehdy, pokud je přerušena činnost Vašeho dodavatele, který pak není schopen např. dodávat klíčové komponenty či suroviny.
  • Přerušení práce z důvodu živelní události: Dle zákoníku práce náleží zaměstnanci náhrada ve výši 60 % mzdy, pokud k přerušení práce došlo v důsledku „živelní události“. Aktuálně probíhá diskuze mezi zaměstnavateli a Ministerstvem práce a sociálních věcí, zda lze koronavirus a související opatření považovat za „živelnou událost“, při které by zaměstnanci náleželo pouze 60 % výdělku. V současné době nedoporučujeme zaměstnavatelům, aby k tomuto řešení přistupovali, právě s ohledem na popsaný stav právní nejistoty.

Praktickým řešením by naopak mohla být tzv. částečná nezaměstnanost. O tu jde v případě, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Velmi praktický bude tento postup zejména pro podnikatele, jímž byl provoz zakázán či omezen opatřením vlády (např. restaurace). V takovém případě náleží zaměstnanci rovněž pouze 60 % mzdy. Pro tento postup je nutný souhlas odborové organizace, pokud je u zaměstnavatele zřízena, pokud odborová organizace zřízena není, musí být vydán zaměstnavatelem vnitřní předpis, se kterým budou zaměstnanci seznámeni. Současně je možné žádat Úřad práce o poskytnutí příspěvku ve výši až 20 % průměrného výdělku zaměstnance, pokud se zaměstnavatel zaváže, že poskytne zaměstnanci náhradu ve výši alespoň 70 % mzdy. V současné době se plánuje zvýhodnění podmínek tohoto programu – viz bod „Antivirus pro firmy“ níže.

Antivirus pro firmy

Od 6.4.2020 je již možné žádat Úřad práce o poskytnutí příspěvku, a to v rámci nově spuštěného programu „Antivirus pro firmyProgram zavádí zvláštní podmínky pro zaměstnavatele, jejichž podnikání bylo dotčeno pandemií koronaviru. Dle situace může zaměstnavatel získat příspěvek ve výši 60 % či 80 % z vyplacené náhrady mzdy – viz informace v infoboxech níže. Příspěvek lze uplatnit na období od 12.03.2020 do  31.05.2020. Žádat o příspěvek je možné prostřednictvím internetových stránek https://www.mpsv.cz/antivirus. Rádi Vám s podáním žádosti pomůžeme.