Podle zákonné úpravy lze odmítnout poskytnutí plnění za výkon funkce (včetně tzv. zlatého padáku, smluvně sjednaného významného odchodného) pouze v případě, že člen voleného orgánu společnosti (např. jednatel) zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku. Vrchní soud v Praze se zabýval výkladem tohoto ustanovení zákona o obchodních korporacích, konkrétně podmínkami odepření plnění a poskytl tak praktické vodítko, jak v praxi v dané situaci postupovat.
V předmětném sporu se žalobce domáhal vyplacení odměny po žalované společnosti na základě smlouvy o výkonu funkce. Žalobce působil u žalované jako člen představenstva od roku 2017 a jak dovodily soudy z výroční zprávy z roku 2016, nenacházela se společnost v počátcích působení žalobce ve stabilním ekonomickém stavu. Během působení žalobce v letech 2017 až 2018 na pozici generálního ředitele došlo ke zvýšení tržeb a rovněž ke snížení ztráty společnosti. Tyto výsledky však nenaplňovaly představy žalované, proto odmítla vyplatit slíbené plnění a z důvodu neuspokojivého výsledku hospodaření byl žalobce odvolán spolu s dalšími členy představenstva z funkce.
Žalobce se tedy obrátil se svým nárokem na soud, který mu dal za pravdu a tvrzení žalované, že k nepříznivému výsledku hospodaření přispěl svým nedostatečným osobním dohledem nad podřízenými odmítl jako neopodstatněné, neboť se dle jeho mínění jedná o otázku organizace práce. Navíc porovnáním výročních zpráv z let 2016 až 2019 nebylo možné dovodit, že by toto jednání žalobce mělo vliv na nepříznivý hospodářský výsledek, proto nárok žalobci přiznal.
Soud dále vyložil, při posuzování výkonu funkce musí být brány v potaz také další okolnosti, jako například míra podnikatelského rizika, porovnání výsledků hospodaření pod jiným vedením a v delším časovém horizontu, aby se nově přijaté změny mohly v praxi dostatečně projevit, nebo případná hospodářská krize odvětví. Jelikož nepříznivý hospodářský výsledek není v zákoně definován, měly by soudy především zkoumat, co stojí za neuspokojivou situací, neboť společnost může být dobře vedena, ačkoliv se nachází ve ztrátě. Jak ostatně předpokládá pravidlo podnikatelského úsudku, pokud člen voleného orgánu jedná dostatečně informovaně a v dobré víře v obhajitelném zájmu korporace, jedná s péčí řádného hospodáře.
Vrchní soud v Praze nadto doplnil, že zákon (nově) neuvádí porušení povinností při výkonu funkce jako důvod pro odepření plnění z výkonu funkce, na rozdíl od právní úpravy do roku 2014. Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu lze vysledovat důraz na proporcionalitu a spravedlnost při posuzování oprávněnosti odpírání odměny za výkon funkce členům volených orgánů. Zejména soudy zdůrazňují, že příspěvek k nepříznivému hospodářskému výsledku by musel být „zřejmý“ ve smyslu významný.
Vzhledem k tomu, že porušení povinností při výkonu funkce ani porušení péče řádného hospodáře již nepředstavují zákonný důvod ztráty nároku na odměnu či odchodné neboli „zlatý padák“, lze jen doporučit tyto podmínky nároku na odměnu sjednat ve smlouvě o výkonu funkce. Jinak obdobná argumentace před soudy neobstojí.
