I přes to, že termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob již pro většinu smrtelníků uplynul k 1. 4. 2015, zaměříme se v dnešním článku právě na problematiku a povinnost podávat toto daňové přiznání. Opomenutí této povinnosti může mít sankční následky v podobě pokuty za opožděné tvrzení daně, což si většina poplatníků nemusí uvědomovat. V některých případech si poplatník dokonce ani není vědom, že byl povinen daňové přiznání řádně vyplnit a odevzdat.
Daňové přiznání musí podat každý, jehož roční příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a tyto příjmy přesáhly částku 15 000 Kč. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní daňové sazby. Povinnost podat daňové přiznání mají též osoby, u nichž se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání nemá povinnost podávat subjekt, který má příjmy ze závislé činnosti jen od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů za předpokladu, že u těchto zaměstnavatelů poplatník podepsal prohlášení k dani. V takovém případě může poplatník požádat svého posledního zaměstnavatele (plátce daně) o provedení ročního zúčtování, čímž je poplatníkovi umožněno ušetřit časové náklady na vyplnění daňového přiznání a zároveň mu není upřena možnost uplatnit daňová zvýhodnění, na která má nárok. Důležitým faktem, na který se často zapomíná, je podmínka následnosti v případě, kdy má poplatník v jednom kalendářním roce více zaměstnavatelů.
V případě porušení podmínky následnosti má poplatník povinnost podat daňové přiznání. To znamená, že pokud v 1 okamžik trvá najednou více pracovních poměrů či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nastává povinnost pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém k souběhu došlo. Výjimka se týká pouze souběhu příjmů, pokud další příjmy k příjmu hlavnímu tvoří samostatné základy daně, tzn. daň je odváděna srážkou podle zvláštní sazby. Samostatné základy daně mohou však tvořit jen příjmy z dohod o provedení práce za předpokladu, že tento příjem nepřesáhne částku 10 000 Kč měsíčně. Poplatník je tedy povinen podat daňové přiznání i v případě, pokud mu vypláceli příjem i zaměstnavatelé, u kterých neměl podepsáno prohlášení o dani, a daň byla srážena zálohově.
Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob může vzniknout i v případech, kdy má poplatník v průběhu zdaňovacího období příjmy jak ze zaměstnání, tak z podnikání. Pokud hrubé příjmy z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu a ostatní příjmy přesáhnou částku 6 000 Kč za rok, je poplatník povinen daňové přiznání vyplnit a podat. Ještě je třeba mít na paměti, že se jedná jen hrubé příjmy nikoliv o zisk (tzn. příjmy očištěné o výdaje).
Ing. Eva Huclová
