V záplavě změn v účetních pravidlech možná trochu zaniká jiná změna, která v České republice nastává od 1. ledna 2016 a to je jedna auditorská zpráva na účetní závěrku i výroční zprávu v případě tzv. povinných auditů účetních závěrek.
Účetní jednotky s povinným auditem byly a jsou povinny kromě účetní závěrky vyhotovit i výroční zprávu. Auditem by pak měla projít nejen účetní závěrka takové společnosti, ale i výroční zpráva. Jinými slovy, auditor by se měl v případě účetních jednotek s povinným auditem vyjádřit nejen k účetní závěrce, ale také k výroční zprávě spolu se zprávou o vztazích. Přitom auditovaná účetní závěrka byla zahrnuta do této výroční zprávy.
S touto povinností se auditoři a účetní jednotky s povinným auditem vypořádávali různě. První možností bylo, že auditor vydal auditorskou zprávu k účetní závěrce a tato byla zahrnuta do výroční zprávy se zprávou o vztazích a auditor se vyjadřoval ještě jednou k celé výroční zprávě. Druhou možností bylo, že se auditor vyjadřoval jenom jednou a to k účetní závěrce i k výroční zprávě a zprávě o vztazích.
V případě povinných auditů, kdy je zpráva vydávána po 1. lednu 2016 by již auditor neměl vydávat samostatnou auditorskou zprávu jenom k účetní závěrce. Auditor by měl v případě tzv. povinných auditů vydávat pouze jednu auditorskou zprávu nejen k účetní závěrce, ale i k tzv. „ostatním informacím", tedy k výroční zprávě a zprávě o vztazích.
Znamená to, že dříve, než auditor vydá svoji zprávu, musí mít k dispozici nejen návrh účetní závěrky, ale také výroční zprávu. Končí tak mnohdy častá praxe, kdy auditoři se vyjadřovali k účetním závěrkám společností s povinným auditem v první polovině roku následujícího po auditovaném období a výroční zpráva často vznikala až na podzim a auditorská zpráva k výroční zprávě vycházela často až těsně před koncem následujícího roku tak, aby mohl být splněn zákonný termín pro zveřejnění auditované výroční zprávy do konce následujícího roku.
Nová praxe bude tak vytvářet nové nároky na spolupráci účetních jednotek s povinným auditem a auditorů.
Zpráva o vztazích by pak měla být z pohledu auditora součástí výroční zprávy a auditor by tak k ním měl tímto způsobem přistupovat. Jinými slovy, neměl by se samostatně vyjadřovat ke zprávě o vztazích.
Samozřejmě vznikla otázka, jak by se auditor měl zachovat, pokud by účetní jednotka s povinným auditem výroční zprávu nevyhotovila a trvala na tom, že má auditor vydat auditorskou zprávu jenom na účetní závěrku. Diskuse na toto téma byla v auditorských kruzích delší a dospěla k názoru, že v takovém případě auditor vydá auditorskou zprávu jenom k účetní závěrce a zároveň v ní uvede a to v oddíle „Ostatní informace", že výroční zpráva v souladu se zákonem účetní jednotkou vyhotovena nebyla a proto se k ní auditor nevyjadřuje. Taková podoba auditorské zprávy se asi nemusí moc líbit.
Co však dělat, pokud auditor takovou auditorskou zprávu vydá a účetní jednotka později výroční zprávu vyhotoví a bude auditora znovu žádat, aby se k ní vyjádřil?
Současný názor je takový, že tato situace se již nedá napravit a auditor se k takto vyhotovené výroční zprávě již vyjadřovat nebude. Odpovědnost za tento stav tak bohužel bude plně na statutárních orgánech účetní jednotky s povinným auditem.
