Většina firem pracuje nyní na účetní uzávěrce za účetní období kalendářního roku 2015, proto si zatím nemusí všímat změn zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, které s účinností od 1.1.2016 přinesla novela zákonem č. 221/2015 Sb.
Jak všichni víme, účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje číselné informace v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
Účetní jednotky jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce rovněž informace ( §19, odst. 5) o skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke konci rozvahového dne a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky. Co je významná informace? Zákon o účetnictví odpovídá velmi obecně v tom smyslu, že informace se považuje za významnou, jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá.
Firemní účetní z uvedeného pochopí, že by v příloze v účetní závěrce měla být zmínka také o významných událostech, k nimž ve firmě dojde v době mezi koncem uzavíraného účetního období (ohledně účetní závěrky za rok 2015 tedy po 31.12.2015) a dnem sestavení této účetní závěrky, přičemž dnem sestavení účetní závěrky se v souladu s § 18 odst. 2 zákona o účetnictví rozumí den připojení podpisového záznamu statutárního orgánu. V praxi firem nepodléhajících povinnému auditu jde obvykle o březnové datum, u těch, které podléhají povinnému auditu, pak o nějaký červnový den.
Čeho konkrétně by se tyto po-uzávěrkové informace měly týkat? Touto drobností se naše účetní předpisy zatím konkrétně nezabývaly.
Obecně se jen zmiňují, že je nutné se zabývat všemi informacemi, které jsou účetní jednotce známy do okamžiku sestavení účetní závěrky. A vůbec přitom nezáleží na tom, zda pro dotyčnou firmu vyznívají pozitivně nebo negativně.
Příkladem může být požár skladu po rozvahovém dni, který rozhodně nevypovídá nic o stavu a hodnotě zásob k rozvahovému dni, na straně druhé je ale jasné, že zničené zásoby - byť k této události došlo až po rozvahovém dni - již nemohou přinést firmě očekávané výnosy, a to by měli uživatelé účetní závěrky vyčíst z její přílohy.
Jiným příkladem je např. informace o fúzi, které se dotyčná účetní jednotka zúčastnila po rozvahovém dni, protože to vrhá podstatně jiné světlo na jakékoli standardní závěry vyvozené z její rozvahy a výsledovky.
Nové znění § 19, odst. 5, 6 a 7 zákona o účetnictví konkretizuje již více, že v účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
Důsledky těchto událostí musí být popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce. Budeme se na tuto skutečnost muset více zaměřit. Týká se to již té příští, od roku 2016.
Ing. Michaela Dvořáková
